Svoje mládí prožil na chudých valašských kotárech, ale jeho vrozená chuť do práce jej posouvala vždy dále a dále. Lojzík „ jak si ho dovolím nazývat " byl nejen pracovitý ale i chytrý.

Svoji fyzickou zdatnost dokázal využít při stavbě železnic na Slovensku.

V čase, kdy vypukla II. Světová válka, je postaven před životní rozhodnutí, jak naložit se svým životem.

Na radu svého bratra, narukuje v roce 1941 do vládního vojska k útvaru v Týně nad Vltavou.

Jeho opravdu vojenské zkušenosti začínají až v Itálii, kam je odvelen v roce 1944.