Rozhodování orgánů státní památkové péče by do budoucna nemuselo nutně podléhat vyjádření Národního památkového ústavu. Hlavním smyslem navrhované změny je urychlení prací na obnově některých kulturních památek a nemovitostí v centru Prahy.
„Z našeho pohledu je současné znění příliš komplikované. Proces povolování je dvoustupňový, přičemž definitivní slovo už dnes mají magistrátní památkáři. Jde tedy hlavně o zjednodušení celého procesu,“ vysvětluje primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.
Adriana Krnáčová, M.A., MBA
Podle současné právní úpravy má vlastník kulturní památky, zamýšlí-li provést údržbu, opravu nebo jinou úpravu kulturní památky, povinnost předem si vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Jde-li o národní kulturní památku, tak si musí zažádat o závazné stanovisko krajského úřadu. Povinnost vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností má ale i vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je například v památkové rezervaci či zóně. To by měla novela také změnit.
„V podstatě ubude jeden byrokraticky krok, který je zjevně navíc, protože o ochranu památek se stará už odbor památkové péče. V Praze je teď situace taková, že Národní památkový ústav mnohdy nerespektuje lhůtu stanovenou zákonem, a tím se celé řízení nesmyslně prodlužuje. O novele bude rozhodovat ještě zastupitelstvo a já věřím, že ji podpoří, protože to je něco, co reálně městu může pomoci,“ doplňuje primátorka Krnáčová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
