Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, vážené kolegyně, kolegové,

hlasování o důvěře vládě není jen procedurální akt. Je to chvíle, kdy se ptáme, jaký stát chceme řídit, jaké hodnoty má hájit a komu má především sloužit, zda lidem v obcích, regionech a na venkově nebo jen politikům k vytváření líbivých sloganů. Jako členka výboru pro evropské záležitosti a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se ve svém vystoupení zaměřím právě na tyto oblasti.

Po pečlivém prostudování programového prohlášení vlády bych chtěla položit několik zásadních otázek členům vlády. První dotaz směřuje na ministryni pro místní rozvoj a týká se tématu rozvoje venkova, tématu, který tady kupodivu vlastně už třetí den nezazněl. Jako starostka malé obce, vím, že rozvoj venkova nestojí na proklamacích, ale na stabilních pravidlech, předvídatelném financování a skutečném partnerství státu se samosprávami.

Právě v této oblasti ve mně programové prohlášení vlády vyvolává největší pochybnosti. Téma venkova je tady pouze takové vágní. Vláda sice deklaruje, že připraví novou a kvalitní koncepci rozvoje venkova. Ale chybí odpověď na základní otázku, v čem má být tato koncepce vlastně nová. A především, proč je podle vlády nekvalitní koncepce rozvoje venkova z roku 2020, kterou schválila předchozí vláda Andreje Babiše. A nejasnosti nekončí jenom u strategií, ale pokračují i v samotném institucionálním nastavení. Vláda říká, že chce sjednotit problematiku venkova pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Ale zároveň byl tady ve Sněmovně z vůle vládní většiny ustanoven podvýbor pro rozvoj venkova přímo pod zemědělským výborem a nikoliv pod výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kam by tematicky patřil. A proto se ptám: je venkov vnímán jako komplexní prostor pro život lidí a obcí? Nebo je to stále jen taková podkapitola zemědělství?