Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Je to už dlouho, co jsme se tady tím zabývali. Vrátím se jenom na chvíli do historie, kdy nám tady bylo zdůvodňováno, proč to tak má být, aby pokladní a pracovníci hlavně supermarketů, kupodivu o ostatních obchodech se nemluví, bylo řečeno, že tam většinou prodává majitel, což samozřejmě není pravda. Ale je tam spousta problémů například tohoto typu:

Většinou v marketech bývají také butiky a menší obchody, které nedosahují 200 m2. Situace je bohužel taková, a to je v Čechách typické, nakonec to vidíme, čím je nejlepší se živit, potravina je u nás to první, že, proto máme kamiony, které vozí buřty pro chataře, co jedou každý víkend na chatu a tam grilují, takže kamiony musí přivézt buřty, nejlépe z Německa, a jogurty, protože české jim nechutnají. A došlo k takové zvláštnosti, že někdo vymyslel 200 m, ale nikdo neví, proč ne 300 m nebo 100 m. Ale to by ještě nevadilo.

Horší je, že svátky byly stanoveny, a podle mne to bylo úmyslné, naprosto nesystémově. Třeba teď 1. máje lásky čas, odboráři musí do práce. To je, co? První máj není mezi těmi svátky, kdy má být klid a má se demonstrovat za vyšší platy, tak to musí do marketu, že? To je zvláštní. Podle čeho tedy byla vybírána kritéria?

17. listopadu, to je ještě zvláštnější, mají markety otevřeno. To je zvláštní, že? Kdy bychom měli oslavovat, někteří si zřejmě myslí, že není co oslavovat...

Ještě pikantnější situace je o Velikonocích. Na Velký pátek otevřeno, na Velikonoční pondělí zavřeno. A teď tam vidíte, jak auta tam najedou, protože si lidé nepřečtou, jak to je, a domáhají se vstupu, a on vstup není.