Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové,

já bych také rád vysvětlil, proč pokládám ten návrh na zrušení karenční lhůty za cestu špatným směrem, dokonce za významné nebezpečí pro hospodářský sektor. Chtěl bych se opřít o průkazné statistické údaje. Vím, že někdy jsou čísla ošidná, ale v tomhle případě můžeme srovnávat nejenom údaje napříč jednotlivými lety, ale také můžeme srovnávat, a to je velmi významné, údaje České republiky a údaje ostatních evropských států. Je nezpochybnitelným faktem, že průměrná míra nemocnosti v České republice mezi lety 1995 až 2007 dosahovala až k číslu v některých letech sedm procent. Přitom podotýkám, že obvyklá míra nemocnosti ve vyspělých evropských státech se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Ten rozdíl je nápadný a po zavedení karenční lhůty se ho opravdu podařilo eliminovat a dostali jsme se na obvyklou míru, která je v ostatních státech.

Pokud bychom chtěli připustit, že je na místě, aby Česká republika měla takovou průměrnou míru nemocnosti, tak by to ale znamenalo, že bychom se museli ptát na to, jestli k tomu vedou nějaké věcné důvody, jestli například zdraví českých obyvatel je horší než v ostatních státech. Tady můžeme vycházet z údajů Světové zdravotnické organizace a můžeme se dívat, abychom porovnávali srovnatelné, jak to vypadá v jiných zemích ve střední Evropě, které měly podobnou historii jako Česká republika. A ujišťuji vás, že k tomu žádné věcné důvody nejsou. Zdraví českých obyvatel je dokonce na lepší úrovni než v případě ostatních středoevropských států a dosahuje, jak se ukazuje i v posledních statistikách, až k míře, která je shodná s vyspělými evropskými státy. Dokonce se ukazuje, že jsme podle statistik Eurostatu v délce života ve zdraví v porovnání s ostatními evropskými státy na tom dokonce líp. Tedy je jasné, že není žádný věcný důvod, proč by průměrná míra pracovní neschopnosti, nemocnosti v České republice měla být vyšší než v ostatních vyspělých státech.