Zamýšlený přechod některých pražských politických subjektů po podzimních volbách do koalice a některých zase do opozice, případně i několikrát tam a zpátky, připomíná brod řeky. Vozy tažené koňmi, vezoucí politiky té či oné strany, které brod přejíždějí. Koně jdou tam a zpátky, pomalu či rychle, občas se zastaví uprostřed brodu, občas trochu zmateně vyjedou z cesty či se nepochopitelně promísí cestující z různých vozů.

Říká se, že se koně nemají přepřahat uprostřed brodu. Toto úsloví ovšem vychází z předpokladu, že koně sice špatně, ale přece jenom táhnou. Pokud se vám koně uprostřed brodu definitivně zastaví, zmrzačí nebo zjančí, pak vám stejně nezbude než je přepřáhnout. Jinak se totiž v brodu utopíte. Tak nějak se dnes někteří pražští politici v povolebním brodu topí. Chvíli se topí jedni, chvíli ti druzí. Chvíli jeden zachraňuje druhého, nebo naopak předstírá, že ho nevidí, i když chudák je ve vodě až po krk. Zmatek nad zmatek a voda v brodu teče stále rychleji a hladina řeky se zvedá.