Děkuji, paní předsedkyně. No tak, já nejsem právník, prostě jsem z toho takový zmatený, co se tady děje. Prostě máme naše právníky, vy máte své právníky, říkáme si tady mezi sebou, že bychom měli dodržovat nějakou parlamentní kulturu. Já jsem dneska tedy ve dvě hodiny ráno skončil, měl jsem tady nějaké faktické poznámky, protože nejsem právník, tak se nemůžu vyjadřovat k právnímu stavu věci. Probrali jsme tady Lex lečo, že jo, například a další věci.

Před nějakým časem jsem vysílal signály k panu premiérovi na Úřad vlády, který je nepřijal. Já prostě také nesouhlasím s tím, aby mi někdo omezil mojí jedinou šanci, kdy já mohu tady... Měl jsem připravený projev, který byl už racionální, měl nějakou strukturu, úvod, stať, závěr, a dvakrát pět minut mi to prostě celé nabourá. Já jsem ve dvě hodiny si šel lehnout na ty čtyři hodiny, přežil jsem noc.