Poslankyně Langšádlová se tímto krokem snaží přispět nejen k většímu porozumění ve společnosti, ale i k lepšímu zvládání současné pandemie, které právě šíření dezinformací aktivně komplikuje. „Zatímco v minulosti měly dezinformace vliv na politické chování, dnes ovlivňují počet obětí,“ upozorňuje Langšádlová.

„Pokud se bavíte s člověkem, který je přesvědčen o pravdivosti nějaké dezinformace či konspirační teorie, není vůbec vhodné se k němu chovat povýšeně. Hodně lidí má tendenci se povyšovat nad člověka, který šíří nesmysly, a vysvětlují mu, že věří nepravdivým informacím. Taková snaha je téměř vždy marná. Při podobných diskuzích bychom měli být empatičtí, naslouchat, ptát se a mluvit s respektem k druhému,“ vysvětluje poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.

Helena Langšádlová se dlouhodobě věnuje tématice dezinformací a hybridních hrozeb, na půdě Poslanecké sněmovny iniciovala vznik stálé komise pro hybridní hrozby. Spolupracuje také s řadou neziskových organizací, které bojují proti dezinformacím.

„Konspirační teorie jsou velmi oblíbené mimo jiné proto, že nabízejí jednoduché vysvětlení složitého světa. Většina konspiračních teorií navíc není úplně smyšlená, ale alespoň jejich část využívá pravdivé informace, díky čemuž jsou důvěryhodnější. Proto příliš nefunguje, když někomu pouze předložíme výčet pravdivých faktů. Jen na základě nich málokdo přehodnotí svůj názor, daleko důležitější je podrobně vysvětlit, jak daná dezinformace vznikla,“ popisuje některé zásady vhodné komunikace poslankyně Langšádlová.

„Rozhodla jsem se sepsat těchto několik tipů, jak komunikovat s lidmi, kteří věří dezinformacím proto, že naše společnost se stále více rozděluje. Okolo současné pandemie koluje velké množství lží, které škodí nám všem, a navíc přispívají k tomu, aby z této krize vyšla naše společnost s hluboko vykopanými příkopy mezi názorovými oponenty, a to si nepřeji,“ uzavírá Langšádlová.