Bývá takový uzus ve svobodných společnostech, že v době nějaké krize politici předvádějí solidaritu, pronášejí zklidňující projevy, které dávají lidem záchytné body a naději, chodí v holinkách, když jsou někde záplavy, kondolují při neštěstích. A hlavně, pokud je krize nějak svázána s omezeními, právě veřejní činitelé omezení vzorově dodržují. Ne tak u nás. Rozsah současné pandemie bude především určovat kázeň všech lidí. V pražských ulicích je však vidět velkou změnu oproti jaru. Tehdy vládla solidarita, podstatně větší kázeň, velká aktivita pomožme si sami. A dnes? Možná tak třetina z toho. Jak by ne. Čelní představitelé už tehdy dali jasně najevo, že jsou něco víc, než ostatní. Babiš opakovaně vyzýval občany, aby zůstali v Česku, ale sám se vypravil užívat si dovču k moři. Zeman s bandou pochlebníků v Lánech jednali a konzumovali bez roušky.