Rektor ČVUT Vojtěch Petráček je znechucen drsnou kampaní, která má přivést neočkované ke změně svého postoje. A tak Vojtěch Petráček píše ministrovi Vojtěchovi. Ten dosud neodpověděl, a popravdě se mu ani nedivím. Je zajímavé, že o Petráčkovi nebylo slyšet, když běžela, podle mě úspěšná, preventivní kampaň proti neodpovědnosti za volantem "Nemyslíš, zaplatíš". Také mohla šokovat. Rozdíl byl v tom, že rozbitá těla obětí nehod byly nakašírované figuríny. Také se lidé psychicky z kampaně hroutili? A jak lidmi otřást, aby například nepopírali holokaust? Laskavým slovem? Sám musí vědět, že to mnoha lidem nestačí.

Rektor Petráček vytáhl na ministra Vojtěcha Kantův kategorický imperativ , který říká: "jednej podle zásady, o které bys chtěl, aby se stala obecným zákonem". Tohle má být podle docenta rektora jednoduchý etický etalon.

Tak jednoznačné to pane rektore není. Lidé, kteří dnes hledají cesty z celosvětové mravní krize, zrovna z Kantova univerzálního mravního zákona tolik nadšeni nejsou. (univerzální mravní zákon definovaný Kantem přesně zní: "Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem". Je tisíckrát doložené, že na papíře líbivé Kantovo pravidlo dopadá v praxi katastrofálně. Kant nejen nepochopil logiku škálování, ale praktická aplikace se často zvrhává v intervencionalismus. O asymetrii vztahu jedince k druhému snad ani nemusím mluvit.