„Zkvalitnit přípravu na budoucí povolání i v této vzdělávací oblasti považuje MŠMT za jeden z důležitých úkolů v nadcházejících letech,“ říká první náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Projekt Nová závěrečná zkouška 2, který se reformou zkoušek v těchto oborech vzdělání zabývá, zadalo MŠMT Národnímu ústavu pro vzdělávání a je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Nová závěrečná zkouška je v řadě škol náročnější, než tomu bylo v době, kdy si zkoušky připravovaly samy. Obsah zkoušek ovlivňují zástupci podniků, a proto se větší důraz klade na reálnou praxi v oboru. Další novinkou je, že žáci při ústní zkoušce odpovídají nejen na otázky ze svého oboru, ale navíc i na otázky ze světa práce. „Aby při zkoušce uspěli, musí tedy také vědět, jak se hledá zaměstnání a co mají dělat, když se jim to nebude dařit, jaké organizace jim mohou pomoci,“ upřesňuje hlavní manažerka projektu Nová závěrečná zkouška 2 Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání. Další úplně nový prvek představují samostatné odborné práce, které se zatím píší ve 12 oborech. Žáci v nich musí ukázat, že jsou schopni najít pro zadané téma samostatné řešení a to pak obhájit před komisí, v některých oborech dokonce v cizím jazyce. 

Výsledky žáků ukazují, že je pro ně nejtěžší písemná zkouška (průměr známek je 2,9, 11% žáků získalo známku 1 a 6% neuspělo). Poněkud lépe si vědí rady při ústní zkoušce (průměr 2,51, 23% žáků získalo jedničku a 2% neuspěla) a nejlépe si vedou u praktické zkoušky (průměr 2,36, 25% žáků získalo 1 a pouze 2% žáků neuspěla).