Ministr Rakušan klame veřejnost a vyhýbá se odpovědi na mé výtky. Tvrdí, že Migrační pakt EU neobsahuje povinné kvóty na migranty, ale veškeré důkazy nasvědčují opaku. Ukázal jsem na konkrétních odstavcích, že pakt kvóty obsahuje a ČR nemá ani žádnou zvláštní výjimku kvůli přijatým Ukrajincům. Za pravdu mi veřejně dali také konkurenční europoslanci Zdechovský (KDU-ČSL) a dokonce i Gregorová (Piráti).

Je nutné ministrovy nepřesnosti řešit, protože mají přímý dopad na informované rozhodování, naši vnitřní sourodost, národní bezpečnost a suverenitu. Imigranti z Afriky a Blízkého východu jsou vybavení souborem zvyků a postojů, které ztěžují až znemožňují jejich plnohodnotnou integraci. Poměry v západoevropských metropolích, které se jim otevřely, jsou velmi konfliktní, v řadě oblastí převažuje do jisté míry bezpráví, zvýšená kriminalita, nezaměstnanost, přestřelky mezi gangy, sexuální násilí a vandalismus, šíří se extremistické islamistické projevy. Ti, kdo na tuto každodenní deprimující realitu poukazují, jsou odsuzování a veřejně hanobeni neomarxistickou levicí a aktivisty, kteří prolezli do médií a institucí EU. Obrana národní suverenity je označována za patologii, je blokována možnost pojmenovat problém a jednat.

Co potřebuje Evropa dělat, je zintenzivnit kontroly, zaměřit se na deportace, a především nikomu, kdo se sem dostane bez řádného povolení a nemá nárok na azyl, nikdy pobyt nelegalizovat! Místo toho Brusel a jeho slouhové včetně ministra Rakušana jen hledají metody co nejsnazší legalizace pro každého, komu se povede vetřít na náš kontinent. Nejsmutnější je vidět, jak účinná je salámová metoda – co jsme nedávno považovali za nepřijatelné, je náhle normou a jiný úhel pohledu se nemá připouštět. Spíše než se uchylovat k dezinformacím by se ale vládní politici měli zapojit do otevřených diskusí o důsledcích migračních politik, které podporují, na národní bezpečnost.