Problematika platů lékařů i všech zdravotnických pracovníků se opět dostává do popředí zájmu. Od nového roku se počet možných přesčasů snižuje z 832 na 416 hodin ročně. Přitom je jasné, že bez odborníků to ve zdravotnictví opravdu nepůjde. V naší zemi rozhodně netrpíme přebytkem lékařů. Způsob jejich odměňování výrazně zaostává jak při srovnání se zahraničím, tak i s ohledem na domácí společenskou poptávku po jejich práci. Je veřejným tajemstvím, že výrazná složka platu lékařů se utváří na základě odpracované práce nad rámec běžného úvazku, tedy že se jim proplácejí odpracované přesčasové hodiny. Každá přesčasová hodina je zároveň zatížena 25% navýšením oproti běžné hodině práce.

Proplácení přesčasové práce je významnou součástí příjmů lékařů lůžkových zdravotnických zařízení a lékařů záchranky. Zároveň ale stále roste nedostatek praktických lékařů a specialistů v ambulantním sektoru. Jednou z příčin tohoto stavu je způsob vzdělávání, zejména pak předatestační přípravy lékařů ve všech specializacích. Není to přitom tak dávno, co se řada odborníků snažila přesvědčit tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera o nutnosti převedení oboru urgentní medicína mezi základní obory. Tím by se zlepšila možnost získat pro záchranky kvalifikované lékaře a zároveň by se snížilo pracovní vytížení těch stávajících, tedy by došlo ke snížení jejich přesčasové práce. Ministr Heger však byl urputným zastáncem špatné koncepce a ke změně došlo až po jeho odchodu z čela rezortu.

Není tedy bohužel žádným překvapením, že vedoucí manažeři ve zdravotnických zařízeních na příští rok chystají různé triky, které jim mají pomoci udržet dostupnost zdravotní péče pro pacienty, tedy udržet lékaře v práci.