Německo zažívá po krachu vyjednávání Angely Merkelové o takzvané jamajské koalici se zelenými a liberály politickou krizi. Spolková republika proto vzhlížela ke sjezdu SPD. Martin Schulz byl v nelehké situaci, sám po prohraných volbách dosud vystupoval proti velké koalici s CDU-CSU.
Ve svém projevu zdůraznil potřeby občanů, které by měla SPD zohlednit před stranickým taktizováním. Národní státy nejsou podle Schulze schopné v globalizovaném světě obstát současným nárokům, nejsou schopny čelit daňovým únikům či terorismu. Schulz přednesl více než ambiciózní plán o vzniku federace evropských států. Až v závěru projevu zmínil otázku debaty o vzniku velké koalice.
Schulz byl i pod tlakem mladých sociálních demokratů, kteří jej podporovali v kampani a nyní ostře vystupují proti vzniku velké koalice. Schulz musel našlapovat velmi opatrně mezi stranickými vlivy. Jediný z vedení SPD, kdo od počátku nevylučoval velkou koalici, byl starosta Hamburku Olaf Scholz, jehož pozice oslabila. Během sjezdu se však pozice obou politiků přiblížily.
Schulz byl zvolen předsedou SPD s podporou necelých 82 % delegátů. Málokdo očekával, že získá stejnou podporu jako na mimořádném sjezdu v březnu, kdy byl zvolen jednomyslně. Přesto je jeho mandát silnější, než jeho předchůdce Sigmara Gabriela.
Vedení SPD bylo pověřeno vyjednáváním s křesťanskými demokraty o možnostech velké koalice. Jednání podle Schulze či místopředsedkyně Malu Dreyerové nemusí vést ke vzniku koalice, stále je ve hře varianta menšinové vlády či předčasných voleb. Výsledky jednání budou muset posvětit všichni členové SPD ve stranickém referendu.
Kristian Malina
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
