Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu už padesát let stoupá průměrná roční teplota. Každých deset let se zvýší o 0,3 stupně. Během následujících sto let by se měla zvýšit až o 4 stupně. S oteplováním jde ruku v ruce přibývání takzvaných tropických dnů, kdy teplota přesáhne 35 stupňů, a zároveň je rok od roku méně dnů, kdy je sněhová pokrývka vyšší než jeden centimetr. Co se týká deště, posledních dvacet let častěji a vydatněji prší. Od roku 1991 do roku 2011 spadlo v průměru o 5 procent více srážek než v letech 1961 až 1990. Nejvíce srážek pravidelně naměří meteorologové v létě, nejméně v zimě. To, že voda je velmi důležité téma došlo konečně i vládě a tak se teď na nás bude valit v několika vlnách podpora výstavby rybníků a ochrany vodních zdrojů. Stačí to však? A kde je řešení skutečné příčiny?

Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 hektarů, což odpovídá velikosti tří okresů. V Evropě je zastavěno 1000 km² půdy, přičemž většina z toho je navždy pokryta betonem. Zastavování půdy může vést ke ztrátě úrodné půdy pro produkci potravin nebo ztrátě přírodních prostředí a snížení dodávky podzemní vody. Další růst městských ploch je možné zastavit už jen za spolupráce na všech úrovních, jelikož legislativa i úředníci vycházejí vstříc stavební lobby a komerční a individuální bytové a podnikatelské výstavbě a dochází tak ke snižování ploch pozemků, které jsou schopné při deštích vsakovat vodu a naopak v dobách sucha tvořit rezervoár vláhy pro flóru a faunu. Krajina se nám tak mění před očima. Na polích vyrůstají průmyslové zóny, slunečné pláně pokrývají solární panely a podél silnic se rozrůstají satelitní obytné čtvrti.

"Karel Čapek už v roce 1933 napsal do českých novin, že lidé přicházejí, civilizace se mění, jenom půda zůstává. Je to naše rodná zem, ta nás přetrvá.“ Když toto napsal, tak si myslel, že k půdě budeme pečlivě přistupovat. Netušil však, že budeme denně až 15 hektarů zemědělské půdy zastavovat. Jeden centimetr půdy se tvoří stovky až tisíce let. Neuváženým záborem se připravujeme o obrovský prostor pro zadržování vody. Místo budování přehrad a rybníků by jsme se tak měli zaměřit na skutečnou příčinu nedostatečné schopnosti současné české krajiny zadržet vodu. Jeden hektar kvalitní černozemě v sobě dokáže zadržet až 3,5 tisíce kubíků vody. Před 30 lety měla tato kvalitní půda rozlohu 250 hektarů, nyní má rozlohu 40 hektarů a zbytek jsou extrémně vysušené půdy.

(převzato z Profilu)