Doporučuji k přečtení článek Prodavači na delší směny nadávají z pondělního vydání Práva. Je v něm popsáno to, co znají zaměstnanci a zaměstnankyně v obchodech. Co vědí lidé ze Státního úřadu inspekce práce i Odborového svazu pracovníků obchodu.

V obchodě – zvlášť před svátky – musejí lidé pracovat i čtrnáct hodin denně. I když zákon zakazuje, aby to bylo více než dvanáct hodin v jedné směně. Za práci berou sedmdesát korun hrubého. A k tomu často musejí snášet různé ústrky a plnit přepjaté pracovní normy.

Když už chtějí založit odbory, musejí to dělat v tajnosti, aby místo lepších pracovních podmínek (kde jsou odbory, tam jsou zhruba o třetinu vyšší mzdy) neskončili bez zaměstnání úplně.

Objeví se jistě hned tvrzení, že si přeci každý může vybrat, kde a za kolik pracuje. Na tom argumentu samozřejmě není ani trocha pravdy. Co se ale udělat dá, je pracovní podmínky lidí v supermarketech – a nejenom tam – zlepšovat.

Neobejde se to bez součinnosti odborářů, státních inspektorů práce i místních organizací politických stran a aktivistů. V různých okolních zemích je běžné, že na podporu lidí v supermarketech demonstrují lidé zvenčí – ať už organizovaně z jiných firem nebo jen ti, kdo mají zrovna čas.