Ministr životního prostředí Richard Brabec i ředitel NP Šumava Pavel Hubený na výzvu odpověděli, přičemž uvedli známá klišé obhajující bezzásahový režim v lesích. Ministr sice nedovedl vyvrátit konkrétní výtky k rozhodnutí Správy NP Šumava z 15. 6. 2020, ale demonstrujícím osobně garantoval, že probíhající odvolání Lesního závodu Boubín bude zodpovědně vyhodnoceno a rozhodnuto podle zákona. Ministr bagatelizoval současné zoufalé kůrovcové přemnožení tím, že: "Pokud nepomůže počasí, tak boj s kůrovcem nelze úspěšně zastavit žádnými obrannými opatřeními, a to ani tam, kde nejsou žádná omezení ze strany ochrany přírody."

Že kůrovec jde zastavit, o tom svědčí např. vývoj po obrovské větrné kalamitě r. 2007. V hospodářských lesích následná kůrovcová kalamita končila r. 2009, protože se maximálně zasahovalo. Naproti tomu v zásahových lesích NP Šumava s omezeným zasahováním kůrovcová kalamita trvala ještě r. 2012. Uschly tam tím milióny stromů zbytečně.

Dlouhodobý hazardní kůrovcový přístup ochrany přírody se projevil v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales (dále NPR) o rozloze 686 ha. Skutečný bezzásahový prales s ochranou od r. 1858 (47 ha, oploceno) byl rozšířen na dnešních 139 ha bezzásahových. Výsledek: zničeno nejen 47 ha nejcennějšího, ale i celá NPR a okolní lesy v boubínském komplexu.

Martan: Demonstranti požadovali, aby Státní správa ochrany přírody rozhodovala racionálně a ne ideologicky. Naprostá většina veřejnosti chce i nadále chodit kolem oploceného Boubínského pralesa (47 ha) a v něm VIDĚT STAV ve vrcholné fázi vývoje lesa (tj. přirozená směs dřevin s převahou smrku ve stáří až 500 let) - a NE PROCESY, které tam probíhají (tj. mladý les s převahou buku).

Na takovou podobu pralesa s okolním kulturním lesem je široká společenská objednávka a ne na podobu velkoplošné divočiny jako je v NP Šumava.