Michek (LEV 21): Je Turecko věrohodný partner?

01.04.2016 9:10 | Zprávy

autor: PV

Po zdlouhavých jednáních mezi zástupci Evropské unie s Tureckem, byla podepsána dohoda o řešení migrační krize – o vracení nelegálních migrantů z Řecka do Turecka, výměnou za Syřany, kteří z Turecka míří do Evropy (Řecka a Německa). Jen málokdo očekává, že dohoda s Tureckem přinese očekávané ovoce, a že Turecko dokáže zastavit proud migrantů z Afganistanu, Pakistanu a Sýrie do Evropy.

Michek (LEV 21): Je Turecko věrohodný partner?

Foto: NS - LEV 21
Popisek: Petr Michek

Austrálie během jednoho roku dokázala svou důslednou antimigrační politikou v praxi (důsledné vracení nelegálních uprchlíků zpět), že proud nelegálních migrantů lze zastavit. Bohužel Evropská unie nic takového nedokázala zorganizovat. Naopak se objevují informace, že v Libyi čeká cca 800 000 zájemců o migraci do Evropy!!!

Nedodržování schengenských a dublinských ujednání v praxi a nešťastné pozvání německé kancléřky A. Merkelové způsobilo, že většina uprchlíků chce do Německa za každou cenu. Přitom stačilo veřejně hlásat stanovisko EU, že Evropa je uprchlíky přeplněna a z Řecka, z Itálie i z Francie běžence vracet do výchozích zemí. Bohužel to se nestalo a dnes tu, de facto, máme vyděračské požadavky Turecka vůči EU. Požadují bezvízový styk s EU, obnovení přístupových rozhovorů o vstupu Turecka do EU a zvyšují své požadavky na více peněz pro uprchlíky.

Přitom dnešní Turecko je vrcholně problematický stát, neboť jako člen NATO vedlo ozbrojený konflikt z Řeckem, rovněž členem NATO, když v roce 1974 vyslalo své jednotky na Kypr a díky tomu došlo k rozdělení Kypru na Řeckou a Tureckou část. Časté narušování řeckého vzdušného prostoru tureckými letadly také nepřispívá dobrému sousedství. Docela nedávno stálo Řecko i Turecko na pokraji ozbrojeného konfliktu, kvůli územní svrchovanosti nad neobydleným ostrůvkem v Egejském moři. Proto se nelze divit, že spory o vytyčení hranice mezi řeckým a tureckým kontinentálním šelfem, kde se vlastně jedná o možná naleziště nafty, se táhnou již od 60. let minulého století.

Pro NATO, vlastně pro politiku USA vůči dnešnímu Rusku, je Turecko strategickým partnerem, a proto USA tak často přivírají oči nad tureckou politikou vůči jeho vlastním menšinám – Kurdům, kteří by si zajisté zasloužili svůj vlastní stát, neboť dnešní hranice států byly stanoveny koloniálními mocnostmi, bez ohledu na požadavky zde žijících národů.