Věřím, že došlo k určitému nepochopení ze strany paní redaktorky, nebo se jedná o novinářskou zkratku, ale rozhodně jsem nemyslel, že změnou paragrafu 132 zákoníku práce bychom dorovnali finance na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje jsou primárně určeny na učební a digitální pomůcky, učebnice, ale také nemocenskou či další vzdělávání pedagogů).
Problém nemožnosti hradit náhrady za nemoc z prostředků na platy samozřejmě neřeší finance na ONIV přímo, vnímám však stesky ředitelů škol, že kvůli tomuto ustanovení zákoníku práce (zakotvujícího nárok na příplatek za "přespočetnou" hodinu odučenou v rámci stanovené týdenní pracovní doby) se jim zmenšuje prostor na úspory v platech v případě zástupu za nemocného pedagoga a tím i prostor na převody do ONIV na náhradu platu za dočasnou pracovní neschopnost, byť se z mého pohledu jedna spíše o odměnu za mimořádnou práci. Nicméně v této věci se jedná skutečně pouze o úvahu do budoucna, a to v rámci případné koncepční změny platové politiky vůči pedagogickým pracovníkům v regionálním školství. Záměrem tohoto výroku bylo otevřít diskusi o změně tohoto paragrafu napříč politickým spektrem. Pokud ke změně nebude pozitivní odezva, tak samozřejmě o žádnou změnu usilovat nebudu. 

Současný systém, kdy jsou z ONIV placeny náhrady nemocenské i učební pomůcky nebo další vzdělávání pedagogů, nepovažuji za správný a zadal jsem ministerstvu pracovat na lepším sytému, kdy nemocenská nebude součástí ONIV.