Paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři,
ten senátní tisk č. 74 obsahuje novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon je z roku 2016 a obsahuje především transpozice evropských předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo po několika letech účinnosti a odborných diskusí jeho revizi. Ten návrh novelizaci je také reakcí na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečné transpozici některých pravidel, stanovených právě v zadávacích směrnicích. Jedná se o 2 okruhy: o problematiku stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy a přípustnosti ústní komunikace v zadávacím řízení. Především tedy s ohledem na probíhající řízení o infringementu je potřebné, aby novela zákona o účinnost byla z našeho pohledu co nejdříve. Ta předložená novela neobsahuje žádné zásadní systémové změny. A toto bylo několikráte i v povaze pozměňovacích návrhů ve sněmovně konzultováno s Evropskou komisí. A v mnoha ohledech je spíš technickou úpravou stávajícího zákona. Já bych jenom v rychlosti představil asi ty 4 zásadní změny, které má ta novela zavést.
Upřesnění transpozice těch zadávací směrnic.
Zpřesnění některých institutů a vyjasnění pravidel.
Snížení faktické administrativní zátěže a zvýšení srozumitelnosti textu.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
V té navrhované úpravě, tak jak je to předloženo, nedochází k zásadním změnám v úpravě dozoru nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek. Já se domnívám, že ta novela je široce považována za potřebnou. A i odbornou veřejností, která se pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek je tato novela očekávána a podporována. Já bych v úvodním slově se chtěl dotknout asi dvou oblastí, které v poslední době rezonovaly. Bylo to i mým tématem debat ve sněmovně se sněmovními kluby, vládní koalice, ale i zde na jednotlivých výborech, či pokud jsem dostal pozvání i na jednotlivých senátních klubech. A to je otázka, která se týká navýšení limitů, těch takzvaných limitů nebo respektive limity pro zakázky malého rozsahu, které jsou v tuto chvíli stanoveny na 2 miliony bez DPH u dodávek služeb. A na 6 milionů u stavebních prací. A z čeho pohledu i v evropském srovnání jsou tyto limity spíš vyšší nebo respektive jsou v porovnání s evropskými zeměmi spíš vyšší. U těch stavebních prací lze říci, že jsou jako i přiměřené k tomu oběmu.
Já bych vás chtěl ubezpečit, a řešil jsem to i na půdě sněmovny, ale i zde, že se otázkou limitů a nastavení veřejného zadávání v České republice zabýváme. Já jsem teď poslal do meziresortu, takže předpokládám, že i v nějakém způsobu se k tomu vy můžete dostat, výroční zprávu o veřejných zakázkách za rok 2022, jak funguje národní nástroj, ale jaké jsou i výhledu pro závazek, který jsme dali a který má i oporu v Národním plánu opory, a to je výrazné zjednodušení reforem a ztransparentnění a zjednodušení zakázek, jako takových, neboť řada výhrad, která zazněla na výborech, jsou třeba otázky soutěžení na cenu, jisté krkolomnosti v momentě, kdy je soutěžená zakázka napadána, a další. To jsou všechno legitimní znaky, které my zažíváme, jako odvolací orgán nebo kontrolující dotace.
Nicméně ta cesta, že v danou chvíli navýšíme limity, byť se hovoří o té kumulované inflaci od doby, kdy byly stanoveny, jaksi zvětšuje ten objem a dostáváme se – já se k tomu vrátím třeba pak v debatě – asi přes 51 zakázek mimo standardní režim zákona ZZVZ, regulován těmi municipalitními pravidly pro soutěžení těch zakázek, které samozřejmě se v jednotlivých městech nebo u zadavatelů liší. Já bych proto v této oblasti, a bude ta debata asi o tom poměrně bohatá, skutečně nešel tou cestou faktického navýšení těch limitů v tuto chvíli skrze tuto novelu. O těch důvodech můžeme pak hovořit. I ty materiály, které k tomu mám jako podklady, byť samostatné podklady datové k té problematice neexistují, je zde empirická zkušenost jednotlivých zadavatelů na úrovni obcí. A myslím si, že to, že máme špatný systém, tak úplně není cesta udělat tam jakýsi, nechci říct bypass, ale zvětšit ten objem těch zadávání řídící se vlastními regulemi. I třeba z pohledu těch daných dodavatelů. Ale o tom opět bude asi řeč.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
To byla jenom reakce krátká k tomu tématu, které si myslím, že bude rezonovat, protože i při projednávání na výborech měl tento pozměňovací návrh podporu. Dále bych chtěl jenom krátce říci něco k diskutovanému návrhu pana senátora Lukáše Wagenknechta, který navrhuje přesunutí povinností vyloučení dodavatele pro střet zájmu z důvodu jeho vlastnění nebo ovládání členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu ze zákona o střetu zájmů do zadávání veřejných zakázek. A já si myslím, že tahle ta změna je z pohledu gestora, Ministerstva pro místní rozvoj, prospěšná. Ostatně zde existují výkladové nejasnosti mezi ZZVZ, tedy zákona, který definuje, jakým způsobem se dělá veřejné poptávání, a to, že máme v jiném zákoně referencovaný střet zájmů.
My jsme tento návrh načetli i ve sněmovně a byla to i dotázka na klubech i na výborech, kdy došlo k jakémusi vrácení do druhého čtení. A znovu odeslání do toho 3. Čtení. My jsme měli indicie, že tento zákon nemůže projít, s tímto střetem zájmů od opozice. Byla nám předložená jakási varianta možnosti doložení, že se na střet zájmů na toto řešení nevztahuje, jakési dodatečné vyvázání ze strany toho řešitele, nicméně ten načtený návrh exministryní Dostálovou vlastně tu situaci ještě výrazně zhoršoval, než v tuto chvíli je stanoveno v tom zákoně o střetu zájmů, kde existuje ta evidence konečných vlastníků, která měla být tím referenčním podkladem pro rozhodnutí při tom zadávání veřejných zakázek.
Proto jsme vlastně stáhli i ten pozměňovací návrh, který jsme předkládali, byť si myslím, že tam věcně patří. Ale potřebovali jsme i z důvodu, i když ten semafor zde není úplně červený z toho infringementu, vlastně toho implementačního deficitu, tento zákon posunout dál zde na poli Senátu. Z tohoto důvodu bych naopak pozměňovací návrh pana senátora Wagenknechta podpořil. Protože si myslím, že do toho zákona meritně patří to, jakým způsobem má postupovat ten, co vypisuje tu zakázku, kdo vede to řízení výběrové, jakým způsobem on si ověřuje, že se nedostává do problematiky střetu zájmů.
A bohužel, tak jak byl vykládán původně i střet zájmů v České republice, tak když jsme vyřešili ty dotační tituly největší, dostali jsme se právě na úroveň municipalit, které v danou chvíli soutěžili, i když ty objemy nebyly dramatické, zejména se to týkalo Středočeského kraje, řešil jsem to s městy, s paní hejtmankou Peckovou, kdy jakési dodávky, které měly v rámci veřejného soutěž na té nižší úrovni, taktéž narážely na faktickou problematiku střetu zájmů. A v danou chvíli to nebylo rozklíčováno. Nebyly to ty velké objemy, jako u velkých dotací, ale byly to, třeba z pohledu těch municipalit, náklady na nějaké techniky z holdingu apod., abych byl středně konkrétní.
Takže z tohoto důvodu já bych tento návrh naopak podpořil, protože si myslím, že vede jako ke ztransparentnění a zjednodušuje práci právě těm zadavatelům, kteří si na jednom místě mohou ověřit, že v tuto chvíli vlastně nemusí vyřadit toho soutěžícího v tom veřejného poptávání. Toto bylo asi úvodním slovem vše. Já jsem připraven reagovat na vaše dotazy. A děkuji za tu debatu, která bude následovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
