Ministr Cienciala: Situace na Ostravsku je opravdu vážná

17.08.2013 9:01

Projev na 57. schůzi Poslanecké sněmovny dne 16. 8. 2013.

Ministr Cienciala: Situace na Ostravsku je opravdu vážná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Cienciala nyní působí jako vládní zmocněnec pro krizové regiony

Vážená předsedkyně, vážený předsedající, vážené poslankyně, poslanci. Potkalo mě velké štěstí, že můžu vystupovat na jedné z posledních schůzí Sněmovny dvakrát a koukat se na tak krásné dámy, které tady v tom sále jsou.

Ostrava - ocelové srdce Evropy. Já jsem havíř, kdo je víc! A podobná hesla platila po sto let. Samozřejmě to platilo do okamžiku, kdy se výrazným způsobem začala měnit průmyslová, podnikatelská a ekonomická struktura světa, Evropské unie i České republiky. Provedená restrukturalizace průmyslu a hutnictví, a hornictví zvlášť, byla víceméně povedená, ale proběhla s celou řadou šrámů. Některé firmy posílily, expandují, některé výrazně pokulhávají a některé skončily v propadlišti dějin. A aby k tomu nedošlo v případě tří velkých firem, které na území Ostravska jsou a které poskytují pracovní příležitosti dneska desítkám tisíc občanům, tak jsme zapojili takzvaný systém hypochondr, to znamená systém včasného varování. Podle některých znaků a jevů na nebi i na zemi jsme se rozhodli vstoupit do tohoto procesu. My - říkám, že to je ministerstvo průmyslu - jsme se rozhodli vstoupit do tohoto procesu. My - to říkám, to je ministerstvo průmyslu v první řadě, ale i zodpovědné orgány na území hejtmanství, různé spolky, sdružení, které se na tento problém dívají jako na problém zcela vážný, který může eskalovat do nebezpečných rozměrů.

Jedná se o tři firmy: OKD, Evras Vítkovice a ArcelorMittal. Proč ty tři firmy dohromady? Proč doly a hutě? Vzhledem k tomu, že to uhlí se na tom Ostravsku netěžilo jenom pro srandu králíkům, ale uhlí je nezbytně nutné pro výrobu oceli. Čili ta poptávka je prvotní. Za tu dobu, to znamená za těch posledních 20 roků, se výrazně změnila oceli v Česku, ale především na Ostravsku, kde ta výroba je koncentrovaná. Jestli jsme ještě před 20 lety v rámci celé Československé republiky vyráběli 15 milionů tun a v Česku 10 milionů tun, tak dneska ta situace je taková, že tam vyrábíme necelých 5 milionů tun. A to je důsledek, nebo to je příčina problému, který začíná těžbou uhlí a končí strojírenskou výrobou a strojírenstvím jako takovým.

K tomu si připočtěme objektivní fakt marketingový, obchodní, který zní: Dovážíme uhlí ze světa, v poslední době i ze Spojených států, v podstatě za 90 dolarů za tunu, a uhlí, které dobýváme u nás v Česku, v OKD, stojí v průměru 110 dolarů na tunu. Čili tady vzniká objektivní faktor obchodní, marketingový a strategický, a ten ztěžuje řešení situace, té diady - doly, hutě nebo hutě, doly. Ty firmy a ty společnosti nejenom u nás v regionu, ale i v Česku, které měly štěstí na vlastníky po restrukturalizaci a privatizaci, měly štěstí na osvícený a akční, nebojácný management a spolupracující odbory, ty problémy v průběhu 15 let výrazným způsobem řešily, jsou stabilní a odolávají světové konkurenci. Teď konkrétně.

OKD dneska zaměstnává 12,5 tisíce vlastních zaměstnanců plus 2 tisíce pracovníků v dodavatelských společnostech. Evras Vítkovice 1000 osob plus 150 agenturních zaměstnanců, čili 1150, a ArcelorMittal zaměstnává svých vlastních zaměstnanců 7,5 tisíce. Čili když si to spočteme, je to 20 tisíc, plus mínus cosinus, a teď si řekněme některá pravidla. Na jedno místo v hutích je vázáno 4 až 6 míst v dodavatelských organizacích, firmách up and down stream. Když to spočítáme, 4 až 6 v OKD, v hornictví - hornictví váže na jedno místo v dolech a v koksovnách - doprovodných, 2 až 3 místa. Kdybychom počítali katastrofickou variantu, a kdyby to všechno lehlo, a tady jsou faktory nebezpečí dost značné, ale to není předmětem dnešního jednání, tak to je dalších 70 tisíc nezaměstnaných na Ostravsku, kumulovaných v jednom regionu.

Samozřejmě, že k tomu nedojde. Od toho jsme tady my, jsou tam managementy a vlastníci, aby tuto situaci řešili. Ale reálné nebezpečí, to je to nejmenší nebezpečí, a to prvotní - je zastavení Dolu Paskov, to je 2,5 tisíce nezaměstnaných na Paskově, když to násobíme třemi, to máme hned bratru 7 tisíc zaměstnanců, kteří jsou kumulováni v tomto regionu. Byl jsem tam, viděli jsme to. Proto jsme založili krizový štáb a na tom krizovém štábu se snažíme tyto záležitosti řešit. To, co bylo uděláno, to je založení krizového štábu za účasti všech dotčených - snížili jsme dneska s vaším přispěním poplatky OZE, což významným způsobem sníží náklady, a v podstatě hned s ministrem zahraničních věcí Kohoutem jsme podepsali dohodu o spolupráci při exportování, nebo při exportu našich firem v České republice.

Celá řada dalších opatřeních je připravena a budeme je postupně projednávat. Prosím vás tady z tohoto místa, když se dostanete - když zkřížíte svoje cesty a osudy, aktivity se zaváděním těchto krizových opatření, prosím vás, pomozte!

Jedno z těchto krizových opatření mimo jiné je, a to tvrdíme všichni svorně, že jsou to všechno soukromé subjekty, které někdo vlastní, čili v první řadě si myslím, tak jak to udělali ve Francii, tak jak to udělali na Slovensku, tak jak to udělali v Polsku - vláda, prezident, předseda vlády si pozval vlastníky těchto firem, společností, korporací a zeptal se jich: Prosím vás, co budeme dělat dál? Ne proto, že bychom je buzerovali, na to nemáme právo, to je soukromé vlastnictví, svaté, ale abychom my mohli tady anticipovat, kolik peněz si máme pro to připravit a ušetřit, aby to všechno nelehlo popelem a abychom tady ty desítky nezaměstnaných neměli s kilofy a jinými pracovními nástroji tady v ulicích Prahy. Čili si myslím, že je to věc, která není katastrofická, ale věc, která si vyžaduje pozornost i této vážené a ctěné Sněmovny.

Tolik úvodem, resp. závěrem. Nechci to tady rozvádět, ale když jsem byl vyzván vámi, některými poslanci, abychom tuto situaci ozřejmili, tak jsem takto učinil.

Krizový štáb zasedá každé dva týdny v pondělí a opravdu se snažíme řešit ty věci tak, abychom byli nápomocni, i když to je problém velmi těžký. Poněvadž pracovní místo v hutnictví a v hornictví se tvoří desítky let. 

Tito lidé jsou dost těžce rekvalifikovatelní. Tito lidé pracují v těžkých podmínkách a ke své těžké práci nepotřebovali a ani nepotřebují nějaké speciální zkušenosti, vlastnosti, nadání a dovednosti. Čili rekvalifikovat je na vědce, na služby, na prodejce, na strojaře je velmi složitý proces a bude trvat, prosím, desítky let. Máme zkušenosti ze světa, z Pittsburghu v USA, z Francie, z Anglie, a tyto procesy trvaly desítky let a státy tam investovaly desítky milionů a v USA i stovky miliard dolarů v průběhu dvaceti let.

Situace je to tedy opravdu vážná. A chceme-li si zachovat tvář a zodpovědný přístup zodpovědného hospodáře z pozic členů Parlamentu České republiky, tak to pochopíme. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hejtman Kuba: Až se v prosinci otevře dálnice, budou moci Budějčáci užívat i novou komunikaci

12:06 Hejtman Kuba: Až se v prosinci otevře dálnice, budou moci Budějčáci užívat i novou komunikaci

Slavnostním poklepem na základní kámen byla v úterý 23. dubna 2024 zahájena 6. etapa výstavby zanádr…