Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já budu reagovat samozřejmě na předřečníka. Ale ještě předtím v těch úvodních pasážích dnešního projednávání tohoto bodu tady padly některé věci a já bych je rád osvětlil. Tady padly záležitosti týkající se toho, že současný stav je tristní na Ministerstvu školství. Padly tady nějaké věci o kauzách let minulých a samozřejmě ty kauzy tam byly, ty nálezy NKÚ tam byly a také bylo postupováno s těmi nálezy NKÚ. To znamená, že řada opatření se zavedla.

Takže abych zareagoval na pár věcí, co tady řekl kolega Bartoň. Ale neberu to nějak konfrontačně, jenom jako na ozřejmění té debaty. Co se týká peněz, které jdou na svazy, tak vězte, že právě tím, že to má povahu dotace, tak co se týká veřejných prostředků, tak se zpřísňuje kontrola vyúčtování té konkrétní dotace. Tedy pokud jste zaznamenali nějakou kauzu letošního roku třeba na FAČRu, tak se týkala nikoliv veřejných peněz, ale peněz soukromých, které tam měli a které nějakým způsobem přerozdělovali.

Tedy, a asi se shodneme na tom, že tím žádoucím stavem je také to, aby, pokud je to státní politika sportu, tak ty svazy by neměly libovolně přeposílat peníze do toho prostoru. Zase musím říct, že jsme urazili nějaký kus cesty a pokud mohou svazy využívat peníze na činnost a organizaci, tak pouze na předem zacílené projekty, které jsou pod nějakou kontrolou a nejsou to nahodilé akce.

A co se týká zrychlení dotačního procesu. Uvědomme si a já říkám, že velmi obtížně, tím, že je to navázáno na státní rozpočet, tak se k někomu dostávají prostředky 1. 1. kteréhokoliv roku. Technicky to prostě nejde. Ale musím říct, že se daří meziročně zrychlovat ten proces výplaty dotací.