Obecně platí, že technologicky neutrální soutěž v jednom kroku se vypisuje tehdy, když stát mýto dosud nevybíral, hodlá postavit zcela nový systém a úplně přesně neví, co chce. My jsme od roku 2006 ale v jiné situaci. Soutěž podle radikálního požadavku našich koaličních partnerů by mohla vést k tomu, že budeme muset zahodit současný, plně funkční a zaplacený systém v hodnotě asi osmi miliard korun, do kterého bychom ještě tři roky nemuseli téměř vůbec investovat. Navíc stát vystavíme reálnému riziku soudního sporu o další miliardu za budoucí mýtné brány, které musí podle dodatku současné smlouvy z roku 2007 postavit současný dodavatel. A to nechci spekulovat, jestli za současné situace vůbec lze takovou soutěž dobře a spravedlivě vypsat.

Slyším názory, že výše popsané závazky a plně funkční majetek za osm miliard máme odepsat jako utopenou investici. Opravdu si Česká republika může zcela beztrestně dovolit škrtem pera vyhodit tak obrovský majetek? Přece se snažíme o správu státu z pozice dobrého hospodáře. Můžeme určitě debatovat o tom, co všechno se kolem zakázky z roku 2006 dělo a jestli to bylo, či nebylo v pořádku. Nevylévejme s vaničkou i kojence!