Dovolte mi, abych vás požádal o vyslovení souhlasu s ratifikací protokolu, který se týká přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě. To znamená, Černá Hora projevila zájem o vstup do Severoatlantické aliance. A já bych vám jenom připomněl, že podle tzv. politiky otevřených dveří, ke které se hlásí Česká republika dlouhodobě, a ta je zakotvena dokonce i v Severoatlantické smlouvě, tak v té je řečeno, že členskou zemí NATO se může stát jakákoli země v severoatlantickém prostoru, která sdílí stejné hodnoty. Je schopna přispět k zabezpečení toho prostoru v členských zemích a je ochotna a připravena přihlásit se k závazkům a povinnostem, které s přistoupením ke smlouvě vyplývají. Takže opakuji, Česká republika vždy podporovala to, aby se s všemi možnými uchazeči zacházelo podle této smlouvy a podle stanovení politiky otevřených dveří. A pokud někdo splní požadavky a je schopen jim dostát, tak by měl být jeho zájem a jeho přihláška regulérně projednána a posouzena.

Využívání této politiky se děje dlouhodobě, v NATO proběhlo už celkem 6 kol rozšíření. NATO se v průběhu rozšiřování rozšířilo o 12 zemí, na současných 28. Je to tedy dlouhodobý několikaletý proces. A já si myslím, že ho lze pokládat za úspěch, protože se tím vymazala celá řada bolestivých dělicích čar, které byly i potenciálním zdrojem konfliktu v tom prostoru kolem nás. Takže právě proto, že se tím ruší přehrady mezi státy, a pokud někdo má zájem, tak se s ním o tom korektně bavíme a posoudíme každou takovou přihlášku, a rozhodneme se, tak se také vytváří určité prostředí a určitá atmosféra.

V případě Černé Hory je to významné proto, že přijetí Černé Hory by mohlo a mělo mít velmi pozitivní vliv na oblast západního Balkánu, která dnes vlastně není docela v klidném a jednoduchém stavu. Kdybychom se podívali na situaci zemí kolem, tak zjistíme, že v některých zemích jsou politické krize, docela vážné. Díky tomu, že EU se potýká s určitými vnitřními problémy, tak se v něčem i znejisťuje politika rozšiřování EU, a tím pádem pro země západního Balkánu není jasná strategie, nebo není jasný výhled a perspektiva k možnosti ucházení se třeba o členství v EU. A tohle – v některých zemích se to dá říct úplně konkrétně – do určité míry přispívá i k destabilizaci zemí Balkánu.

Takže to, že by Černá Hora takto byla v tom procesu přistupování pozitivně brána a přijata, je něco, co si upřímně myslím, by mohlo přispět k uklidnění. Protože právě tady by se ukázalo, že ta politika otevřenosti stále platí. Minimálně tedy v případě Aliance. V případě EU všichni tušíte, že se nějaké brzké rozšiřování EU nechystá.