Krásné dopoledne, kolegyně, kolegové.

Já bych v první řadě chtěla poděkovat panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Havlíčkovi za jeho konstruktivní přístup i za to - oceňuji velmi, že se trošičku začervenal, když hovořil o bojových vozidlech pěchoty a o tom, jaký byl přístup vaší předešlé vlády k nákupu této akvizice, protože opravdu je to něco, co asi na dlouhé roky zůstane takovým mementem, jak by se akviziční proces dělat neměl. Já bych jenom tady připomněla, že když jsem 18. prosince 2021 nastoupila na Ministerstvo obrany, tak jsem našla tuhle zakázku po panu Metnarovi ve stavu, kdy byly vyloučeny z tohoto výběrového řízení nabídky, ale nebyli vyloučeni uchazeči. Docela právní oříšek.

Několik měsíců trvalo, než jsme vůbec byli schopni se v té zakázce posunout dál. Do toho nám samozřejmě bušili na dveře vojáci, kteří také za vaší éry se dohodli v rámci Severoatlantické aliance, že Česká republika v rámci takzvaných capability targets bude mít na starosti těžkou brigádu s úkolem vybudování této těžké brigády do roku 2026. Vzhledem k tomu, že jste o té zakázce nerozhodli, respektive, že jste udělali kroky, kterými jste tu zakázku ještě zkomplikovali, tak bylo jasné, že jsme pod ohromným tlakem, časovým tlakem, protože pokud by těžká brigáda měla být v roce 2026, tak to rozhodnutí prakticky muselo nastat rok před tím, než jsem nastoupila do funkce. Nic. Nechci se vracet k minulosti.

Myslím si, že to moc dobře víte. Každopádně děkuju za to, že jste to tady řekl a že nepatříte vy mezi ty kolegy, kteří teď najednou mají pocit, že všichni trpí lobotomií a zapomněli na to, kdo tuhle zakázku nedotáhnul do konce, kdo ji musel rozseknout i za cenu toho, že možná prostě ji někdo v budoucnu bude zpochybňovat. Ale my jsme ten čas, čas osm let, kdy různí ministři za hnutí ANO vedli tento rezort a přešlapovali s touto zakázkou na místě, tak já jsem ten luxus toho dlouhého času, pane místopředsedo Havlíčku, neměla.