A že je zároveň ochotný diskutovat o dalším návrhu MPSV o změně zákona o důchodovém pojištění umožňujícím dřívější odchody do důchodu pro všechny hlubinné horníky. Tyto legislativní úpravy navržené MPSV s předstihem řeší část možných sociálních dopadů na zaměstnance v hornictví v Moravskoslezském kraji, způsobené útlumem těžby uhlí.
Vláda projednávání nařízení vlády přerušila a právě kvůli zápornému stanovisku ministerstva financí. Ministryně Marksová proto požádala zástupce hornických odborů, aby návrh MPSV při jednání s vicepremiérem Babišem podpořili.
„Musíme si vážit těch zaměstnanců, kteří celý život pracovali v těžkých a nebezpečných podmínkách jako horníci. Nebylo by správné takovým lidem znepříjemňovat život a nutit je pár let před řádným důchodem hledat novou práci v jiném oboru. Lidé, kteří mají z této práce podlomené zdraví, nemají příliš šancí, že najdou nové pracovní uplatnění. Proto bychom jim měli zajistit důstojný odchod z pracovního života,“ uvedla ministryně Marksová.
MPSV předložilo v prosinci 2014 do vlády dva návrhy:
Za prvé úpravu nařízení vlády o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Navrhovanou změnou se vypouští dosavadní omezující podmínka spočívající v tom, že příslušný počet směn pod zemí pro snížení důchodového věku musel být získán jen před rokem 2009. Touto úpravou se tak rozšíří okruh horníků, na které se toto nařízení bude vztahovat. Tento návrh vláda již projednávala, ale pak přerušila kvůli zápornému stanovisku Ministerstva financí ČR. Znovu bude vládou projednáván 25. března.
Druhou normou je novela zákona o důchodovém pojištění snižující důchodový věk některých horníků včetně zvláštního způsobu stanovení procentní výměry jejich starobního důchodu. Podmínkou pro snížení důchodového věku bude odpracování příslušného počtu směn pod zemí v hlubinných dolech; obecně se bude jednat o 3 300 směn s tím, že v některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, by stačilo odpracovaných směn ještě méně. Návrh by tak umožnil 3500 horníkům dřívější odchod do starobního důchodu. Tento návrh je v současné době projednáván v Legislativní radě vlády a pak bude debatován v rámci koalice.
Česká republika je v evropském kontextu ve svém přístupu k odchodům horníků z hlubinných dolů unikátem, v současnosti bohužel v tom negativním slova smyslu. Ve většině ostatních zemí totiž horníci odcházejí do důchodu o několik let dříve než zaměstnanci z jiných profesí. Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali příslušný počet směn do roku 2008.
Psali jsme:
Mgr. Michaela Marksová
