Takzvaný druhý pilíř prosadily pravicové vlády. Utvrzovaly nás v mylném přesvědčení, že na důchod si lze bezpečně spořit. Přitom neexistuje žádný bezpečný finanční produkt – kterým přesně spoření ve druhém pilíři je. Stačí, aby přišla hospodářská krize, a hodnota peněz na účtech se ztratí v několika dnech.

Nevýhodnost těchto důchodových fondů vidíme v posledních letech i u nás – jejich výnosy málokdy přinesou zisk alespoň ve výši inflace. Růst mezd je snad s výjimkou loňského roku výrazně vyšší než výnosy důchodových fondů.

Stejně tak platí, že když se nebude rozvíjet reálná ekonomika, tak peníze na účtech se nedají jíst ani vařené, ani pečené. Zatímco soukromé důchodové fondy pracují s představou, že budete žít z naspořených peněz. Veřejné systémy přerozdělují prostředky, které v ekonomice vnikají právě teď. My dnes platíme ze svých mezd penze dnešním seniorům. Naše děti budou platit ze svých mezd penze nám.

I když by přišla další hospodářská krize nebo, nedejbůh, válka, vždy budou nějaké mzdy. A jejich část bude možné v duchu mezigenerační solidarity využít na vyplácení penzí.

Proto jsme na dnešním jednání vlády ve shodě ČSSD, KDU-ČSL a politického hnutí ANO rozhodli druhý pilíř zrušit. Podklad k jednání na mé zadání připravila odborná komise vedená sociologem profesorem Martinem Potůčkem (www.duchodova-komise.cz). Rozhodli jsme tak, aby nikdo z přibližně osmdesát tisíc občanů a občanek nepřišel o prostředky, které dnes na svém spořicím účtu má. A tak, abychom se vyhnuli žalobám ze stran soukromých firem, které veřejné prostředky na důchody měly podle představy pravice spravovat.