Nejen podle občanského pohledu na věc, ale také po odborném ekonomickém rozboru dost překvapuje, že se nikdo z odpovědných činitelů nezabývá kvantifikací obrovských ztrát třeba jen v zahraničním obchodu, které banka způsobuje. Snad ještě hůře na tom je chápání právní stránky věci.

Ústava ČR a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, obsahují ustanovení o nezávislosti ČNB na institucích a jejich představitelích při rozhodování o činnosti ČNB. Nesmí se však zapomínat, že ČNB není a nemůže být nezávislá na zákoně o ČNB. A ten obsahuje paragraf  2, odstavec (1), kde je věta: „Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství“.  Vyřazení jakéhokoliv tržního vlivu na kurz, když ho banka nákladnými intervencemi udržuje na nepřirozené hodnotě, rozhodně není v souladu s touto zásadou a je tedy vážným pochybením. Vždyť jde o ztráty několika set miliard Kč ročně. Použití směnného kurzu jako nástroje měnové politiky by mohlo být přípustné, kdyby šlo o oslabení nadhodnocené koruny, ale to je pravý opak skutečného stavu koruny. ČNB jedná v rozporu s ustanovením zákona o České národní bance § 2, odstavec (1), který je  jedinou pojistkou proti svévolnému zjednání prospěchu někomu jinému na úkor České republiky.