Jelikož jsem do včelaření zasvěcen nikdy nebyl, učil jsem se vše sám a za pochodu. Zkušených včelařů jsem se ptal, ale každý měl svůj způsob včelaření a z toho vyplývaly i jejich rady.

I já mám nyní svůj způsob včelaření, avšak deset let jsem nezažíval, co nyní, poslední roky. Nikdy jsem neměl žádný úhyn přes zimu, až poslední rok jsem zaznamenal výjimku. Začalo to plíživě – v posledních dvou letech ostatní včelaři popisovali, že jim odešlo mnoho včel, připisovali to varoáze – nemoci včel způsobené roztoči. Mně nikdy včelstva neuhynula a to ani na varoázu, i když ji mám a byla tam i před rokem 2008. V roce 2007 proběhla kalamita varoázy a úhyny na ní byly velké, od těch dob se však situace stabilizovala a včely spolu s léčbou se s varoázou celkem vyrovnávají.

Úhyny v posledních letech však nejsou o této nemoci. Včely hynou po statisících a všude, což není normální. Hlavní příčina jsou postřiky, ty se enormně zvýšily. Některé látky jsou tak nebezpečné, že je EU již zakázala a dojíždějí fakticky na „výjimku“. Následující roky již nebudou moci být použity a musí být nahrazeny jinak (obávám se, že podobně).