Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, jsem rád, že i přes tu úpornou snahu poslanců za hnutí ANO minule, kdy se snažili zablokovat přerušení bodu do přítomnosti paní ministryně, a těch dnešních hrátkách, jsme se dostali na projednávání této mé interpelace. Děkuji.

Začnu možná netradičně, a to jedním konstatováním. Přirozenost státní moci je její roztahovačnost a úkolem demokratického politika je státní moc brzdit, krotit a držet na uzdě, aby se necítila všemocná a nedotknutelná. Nekritický přístup, snaha obhájit neobhajitelné, bagatelizace, to je živná půda pro roztahovačnost a takovým případem je to, na co jsem se ptal - výzva novomanželským párům, a to pod hrozbou pokuty a jako povinných osob, pro sdělení soukromých údajů o své svatební hostině, Finanční správou. Po obdržení odpovědi na mou písemnou interpelaci se ukázalo, že se nejedná o ojedinělé případy, ale o masivní kobercový nálet na novomanžele na Přerovsku. Tady možná patří, určitě patří velký dík médiím za jejich práci, nicméně k meritu věci a k meritu mé interpelace.

Územní pracoviště Finančního úřadu pro Olomoucký kraj v Přerově zaslalo výzvu novomanželským párům k poskytnutí obsáhlé série údajů a listin, týkající se jejich svatební hostiny. Zároveň se Finanční správa odkazovala zejména na § 57, odst. 1, písm. d) daňového řádu. Šlo zejména o tyto osobní informace: kde se hostina konala, kde byli ubytováni svatební hosté v den konání svatby či jaký byl počet hostů na svatební hostině atd. V poučení, v té výzvě, jim poté bylo sděleno, že proti povinnosti naplnit tuto výzvu se nelze odvolat a zároveň jim bylo sděleno poučení o pokutě.

V písemné interpelaci jsem se ptal paní ministryně, když to zjednoduším, zda to považuje za zákonný postup a proč a zda to považuje za správné z lidského hlediska a jaká byla přijata nápravná opatření. K mému překvapení jsem dostal odpověď, když to zase zjednoduším, že to nebyl žádný exces, jak jsem se domníval, ale že to byl zákonný postup Finanční správy a že paní ministryně požádala pouze Finanční správu, aby postupovala citlivěji ve vážných případech. Co jsou to ty vážné případy, to jsem se nedozvěděl. Mé otázky a písemnou odpověď máte ve svých podkladech, kolegyně a kolegové, a musím skutečně zkonstatovat, že mne odpověď velmi překvapila. Doufal jsem, že odpověď bude v tom smyslu, že se jednalo o ojedinělý výstřelek, který se prošetří a nebude se dále opakovat. Doufal jsem marně.

Tento příklad je doklad, že se Finanční správa utrhla ze řetězu. Viděli jsme to na nárůstu zajišťovacích příkazů, šibeničních lhůt pro firmy na jejich vyjádření a nyní, právě na tomto příkladu, osobních otázek manželským párům. Přiměřenost je, zdá se, pro státní správu, pro Finanční správu, neznámé slovo. Místo, aby Ministerstvo financí začalo plnit svoji roli a Finanční správě dávalo určité mantinely jako ústřední orgán státní správy, tak vidíme, že přistupuje k veškerým krokům Finanční správy nekriticky. Mnohdy je obhajuje či bagatelizuje. A tento nekritický přístup znamená legitimizaci toho, že Finanční správa začala nadužívat své pravomoci a mimořádných nástrojů, a to bez ohledu na důsledky. Proto vidíme takový nárůst zajišťovacích příkazů, proto vidíme de facto v přímém přenosu likvidaci mnoha firem, vidíme tolik prohraných sporů státem, vidíme tisícikorunové pokuty za neevidovanou krabičku Tic Tac či za pár ponožek. A vidíme také zejména nárůst - správné slovo - horlivých úředníků, kteří neváhají rozeslat 95 novomanželským párům výzvu o sdělení osobních informací, a to včetně těch, kteří měli hostinu doma. A ten nárůst horlivých pracovníků umožňuje to, že politické signály od vedení Ministerstva financí jsou dlouhodobě jasné: honba za výběrem daní za každou cenu, i nepřiměřeně. Přiměřenost, to je to, jak by státní správa měla konat a bohužel tak nekoná.