Dobrý den, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane guvernére.

Já jsem tady několikrát vystupoval jak v prvním, v druhém, tak ve třetím čtení k této novele zákona, dlouze jsem tady hovořil o našich výhradách k této novele. A jak sama paní ministryně a jak sám pan guvernér potvrdili, vlastně Senát přináší dílčí parametrické změny v tomto návrhu zákona, nicméně ty dva důležité nástroje, ke kterým jsem měl výhrady, trvají. Takže i moje výhrady k těmto nástrojům trvají.

Nebudu zde opakovat všechny argumenty, které jsem měl, protože jste si je vyslechli dostatečně. Přesto mi dovolte, abych zareagoval ve svém vystoupení na některé věci, které tady zazněly. Paní ministryně tady ve svém vystoupení říkala, že se ukázalo, že ten nástroj kvantitativního uvolňování stabilizoval trh. Chtěl bych upozornit, že každá mince má dvě strany. A odvrácenou stranou, řekněme rizikem tohoto nástroje kvantitativního uvolňování je riziko znehodnocování měny díky vysoké inflaci a díky tomu i úspor obyvatelstva. Samozřejmě závisí na rozsahu využívání tohoto nástroje. Ale na tento rozsah využívání po schválení nebude mít ani moc zákonodárná ani moc výkonná žádný vliv. Jenom chci upozornit v této souvislosti, že už dnes máme vysokou inflaci. Všichni to už začínáme pociťovat. A pokud skutečně bude masivní využívání tohoto nástroje, tak to jenom inflaci dále podnítí.

Touto novelou zákona bychom umožnili České národní bance vstupovat na finanční trh, nakupovat akcie a dluhopisy podle jejího uvážení, a tím bychom jim umožnili řekněme příliv možná jednoduše emitovaných peněz do ekonomiky, což ale sekundárně by vedlo k přesunu například investic do jiných sektorů a k tvorbě některých bublin, jako je například ta nemovitostní, kterou chce naopak Česká národní banka díky nástroji na hypotéky regulovat.