Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda jak na běžícím pásu chrlí na naše občany jedno opatření za druhým. Jeden příklad za posledních deset dnů. Minulé pondělí jste zakázali stáčení piva do petlahví s sebou z restaurací, abyste toto opatření nahradili za pár dnů naprostým zákazem prodeje rozlévaných a připravovaných nápojů v restauracích. To jste druhý den opravili zákazem prodeje nápojů do kelímků, abyste po pár dnech to sami označili za nesmysl a nahradili ho zákazem prodeje alkoholu do kelímků. V pondělí jste např. rozhodli o nových opatřeních s tím, že jste sice nechali otevřené všechny obchody, ale podle některých výkladů tohoto opatření by do mnoha z nich nesměli chodit lidé, což je podobné, jako dát možnost kinům promítat filmy, a to bez diváků. Tato opatření v sobě nemají žádnou logiku. Jsou chaotická a ve své podstatě šikanózní. Sami je po vydání označujete za nesmysl. Přesto co je psáno, to je dáno, tak to v právním státě chodí. Vláda se bohužel ukazuje nejen jako neschopná, ale zejména jako směšná. Těch posledních pár dnů byl další obrovský zásah do důvěry veřejnosti v to, co děláte. A pokud vláda sama ukazuje, že neví, co dělá, jak jí mají lidé věřit, zejména v těch zásadnějších věcech, které naší zemi ordinuje. Vláda, zejména při využívání svých mimořádných pravomocí, by se měla řídit tím známým - dvakrát měř a jednou řež.

Proto mi dovolte, abych vám předal dárek k Vánocům. Je to Kronika města Kocourkova. Tato kniha nemá být inspirací, pane premiére, ale mementem. (Poslanec Munzar předává knihu premiérovi.)