Základním východiskem musí být respektování ústavně zaručených principů svobodné soutěže politických sil a oddělenosti stran od státu. Svobodná soutěž v tomto ohledu znamená rovnost šancí a tudíž zákaz diskriminace slabších politických stran. Oddělenost od státu by se měla projevit zejména tím, že příspěvky ze státního rozpočtu politickým stranám nebudou převažovat nad příspěvky ze soukromých zdrojů, protože strany by neměly být nepřiměřeně závislé ani na velkých sponzorech, ani na státu.

Veřejností často diskutovanou se stala otázka neexistence limitů výdajů na volební kampaň, kdy dochází k nedostatečnému zajištění transparentnosti výdajů politických stran. Povinností stran je pouze vykazování výdajů ve výroční finanční zprávě. Nejsou kladeny zvláštní požadavky na auditory vyhotovující výroční finanční zprávy. Zákon vůbec neukládá obchodním společnostem a družstvům, které jsou založeny stranami nebo jichž se strany účastní jako společníci nebo členové, nechat si ověřit účetní závěrku auditorem.

Co se týče výše darů politickým stranám fyzických a právnických osob, zákon o politických stranách kromě identifikačních údajů neobsahuje zvláštní limity, pouze u darů přesahujících 50 tisíc korun ročně vyžaduje předložení ověřené kopie darovací smlouvy.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné co nejdříve prosadit změny právní úpravy financování politických stran především v oblasti omezení nákladů na volební kampaně a zvýšení transparentnosti hospodaření politických stran. Předmětem nové právní úpravy by měla být větší regulace darů politickým stranám, omezení výdajů na volební kampaně, posílení transparentnosti financování stran a obchodních společností a družstev spojených se stranami, a rovněž posílení objektivity kontroly jejich financování.