Zatímco ještě na začátku tisíciletí činil rozdíl v HDP mezi USA a EU 17 procent, v roce 2023 šlo již o 30procentní propast. Kontinuální ústup EU z vrcholných globálních pozic je možné dobře demonstrovat na příkladu nejhodnotnějších světových společností. Ještě v závěru roku 2007 měla Evropa v první stovce žebříčku 46 zástupců, aktuálně jich je už pouze 17 (v EU pak sídlí pouhá desítka z těchto firem).

Vedle roztříštěnosti evropského kapitálového trhu nesou podstatný díl viny na tomto stavu rovněž uspěchané, utopické cíle o rychlém dosažení uhlíkové neutrality za každou cenu a enormně přeregulované unijní prostředí. Velké společnosti (mezi nimiž dominují ty technologické) z těchto důvodů volí namísto setrvání v nehostinném evropském prostředí raději úprk na americké burzy. Ekonomika EU pak díky těmto vlastním gólům logicky těžce strádá.