Nostalgie v rámci našeho mládí nás občas zavede tam, kam snad ani nechceme. Po cestách po kraji jsem v jednom hloučku se zájmem poslouchal, jak vše bylo lepší, jak byly levné potraviny a vlastně nám nic nechybělo. V euforii našeho mládí jsme zapomněli i na to, že banány a mandarinky jsme vídali většinou o Vánocích, a to ještě s velkými frontami. Čekalo se na maso i toaletní papír. Jednu výhodu však ta doba měla. Bylo nám dvacet a měli jsme život před sebou. Jezdili jsme na chmel a čekali, co všechno nám budoucnost přinese.

Po chvíli diskutující uznali, že platy byly tehdy menší a některé potraviny naprosto nedosažitelné. Dnes najdeme na pultech obchodů široký sortiment a můžeme si vybrat, co skončí v našem nákupním košíku. Tehdy také byly menší sociální rozdíly, lidé měli nárok na práci a voda byla levnější. Nakonec však zvítězila pozitiva dneška. Přesto je třeba se s nadcházejícími poslaneckými volbami zamyslet nad tím, jaký bude mít KSČM program. Je třeba se bezesporu zasadit o sociální stabilitu našeho státu, dosáhnout toho, aby nedošlo k dalšímu skokovému zdražení vody, která se stává strategickou surovinou, a vlastnictví vodárenských společností se opět vrátilo do rukou obcí a měst. Je také nutné posuzovat jednotlivé regiony v rámci možnosti pracovních příležitostí a ne pouze zprůměrovaným číslem z celé republiky.