Návrh projednaný ve sněmovně měl především za cíl zjednodušit a zkrátit celý proces vlivů stavebních záměrů na životní prostředí. Už při jeho projednávání opět nastoupila tzv. „lidová poslanecká tvořivost“, kdy poslanci cítili potřebu upravit znění zákona předloženého Ministerstvem životního prostředí. I když se zdá, že znění předložené ministerstvem nebylo pro řadu zákonodárců přijatelné, zásahem do něho došlo k několika nepřesnostem, zejména nesouladu souběžně projednávaných novel o EIA. Při jejich konečném přijetí by došlo k nesrozumitelnosti jejich výkladu a nemožnosti je aplikovat do praxe.

Jak stojí ve stanovisku Senátu: „bezprostředně předkládané změny zákona o EIA nesvědčí o důkladně promyšlené strategii pro provedení dodatečných úprav jeho textu a o jejich kvalitním legislativním ztvárnění“. Odpovědnost tedy padá nejen na hlavy poslanců, ale především na hlavy Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj, (obě pod vedením ANO 2011), které ruku v ruce zákon připravovala.