Někteří ze studentů, i přes značné snížení výstupní úrovně takřka všech našich vysokých škol a také „díky“ účelové deformaci našich dějin různými „pavědci“, po sametovém převratu v roce 1989 vědí, že tento celosvětový den studentstva není jen dnem konce tzv. „reálného socialismu“ u nás (17. 11. 1989), ale byl uznán a také vyhlášen již na schůzi Mezinárodní studentské rady v roce 1941, jako výraz ocenění našich československých studentů, kteří v říjnu a listopadu 1939 demonstrovali v Praze proti německé okupaci. Tento významný den je také doposud jediným mezinárodním svátkem, k jehož vzniku dali podnět čeští občané a který byl celosvětově uznán.

Události tehdy začaly poměrně poklidnou demonstrací našich občanů a studentů v den 21. výročí vzniku Československa, dne 28. října 1939 v Praze, která byla zcela zbytečně násilně potlačena a byl zde postřelen student lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Opletal a usmrcen pekařský dělník Václav Sedláček. Jan Opletal svému zranění dne 11. listopadu 1939 rovněž podlehl a jeho pohřeb, který se konal dne 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově, se stal masovou demonstrací proti okupaci naší vlasti fašistickým Německem.

Vzhledem k tomu, že se této demonstrace zúčastnily tisíce lidí a proti této demonstraci byly opět nasazeny pořádkové jednotky, včetně oddílů SS, uskutečnila se ihned druhý den po demonstraci (16. listopadu 1939) v Berlíně porada za přímé účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření všech českých vysokých škol na následující tři roky a „rozprášení“ organizátorů demonstrace. Akce začala ještě v noci z 16. na 17. listopadu 1939, kdy bylo provedeno rozsáhlé zatýkání českých studentů gestapem a jednotkami SS nejen v Praze, ale i v Brně a v některých dalších městech, 9 hlavních představitelů studentského protinacistického hnutí bylo popraveno a více než tisíc dalších zatčených studentů bylo transportováno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu v severním Německu.