Tato problematika úzce souvisí s tím, že v „neslavné listopadové pseudorevoluci“ v roce 1989, byly miliony našich slušných občanů oklamány „slinty“ ubožáků toužících po moci a majetku, který patřil lidu této země. Statisíce slušných a poctivých lidí následně přišly o práci, a ač pracovat chtějí, nemohou ji v dnešním „demokratickém“ chaosu nikde najít.

Úřady práce sice tyto osoby evidují a dokonce jim nabízí i jaké-si „přeškolení“, ale podle mne jsou to jen vyhozené peníze, které živí řadu dalších soukromých „školících“ firem, které jsou na funkcionáře regionálních úřadů práce zcela jednoznačně napojeny a „šábují“ se s nimi o zisky. Nebo si myslíte, že placený kurz angličtiny pro bývalého opraváře zemědělských strojů, který ve věku 64 let tento kurz, kupodivu všech, navštěvuje s vidinou, že ho někde později snad zaměstnají, je správným řešením této situace?

Ne, že by se tady v socialismu nekradlo, ale boom této trestné činnosti nastal hned několik měsíců po převratu, kde tehdejší „papaláši“ začali zcela účelově omezovat výrobu ve všech, do té doby, prosperujících národních podnicích, které do té doby řídili, začali je podle Klause a Ježka tzv. „privatizovat“, po vzoru Havla a Klause vstoupili do Občanského fóra a později do Občanské demokratické strany, postupně ztratili zahraniční trhy, NC stroje a další špičkové vybavení podniků rozprodali ve své režii, peníze shrábli na svá konta a dělníky zcela nemilosrdně propustili.

A právě tam začíná doba frustrace obyčejných lidí z „revoluce“, ztráta ideálů, ale i nadějí na lepší zítřky. A sluší se dodat, že na těchto „svinstvech“ páchaných na obyčejných slušných lidech práce se skutečně tehdy podíleli nomenklaturní komunisté, kteří byli ve funkcích ředitelů významných národních a státních podniků a kteří zneužili situace ke svému obohacení – a proto je v těchto intencích třeba přijmout i názor lidu, že se na porevolučních zvěrstvech podíleli i komunisté, kteří jsou dnes „rozlezlí“ takřka ve všech politických stranách, zejména však v Občanské demokratické straně a v neustále „blekotající“ Kalouskově „pseudo-straně“ TOP 09.

Když se však v počátku devadesátých let minulého století začaly ztrácet hliníkové dopravní značky včetně sloupků a upevňovacích a kotvících prvků a hrozilo nebezpečí dalších zbytečných dopravních nehod, začaly mizet litinové kryty pouličních lamp, kde obnažená svorkovnice hrozila smrtelným úrazem všem, kteří se k takové lampě jen přiblížili, ale hlavně zvídavým malým dětem, začaly mizet litinové krycí mříže kanálových výpustí a řada řidičů tam doslova urazila kola svých aut, ač se domohli jakéhokoliv plnění ze strany pojišťoven, začaly mizet zabezpečovací měděné kabely z našich železničních tratí a tisíce lidí byly ohroženy na životech, mizely měděné okapy a díly okapních svodů z rodinných domů i firem, vypracoval jsem „Metodiku odhalování, vyšetřování a předcházení“ této trestné činnosti, jejíž alfou a omegou bylo, aby sběrné místo u každého, kdo odevzdá jakýkoliv odpad do sběrny, byla zjišťována jeho osobní data, která zde budou určitou dobu i archivována.