Co se tedy děje a co se s nedělním hlasováním změní či nezmění? Nabízím k úvaze těchto 10 bodů:

1. Řecká vláda nechá svůj lid hlasovat o pro laika nesrozumitelném a navíc již nerelevantním dokumentu. Nesrozumitelném proto, že až na výjimky jde o složité a obecné ekonomické formulace a cíle, které mají omezit schodek tamního rozpočtu a nerelevantní proto, že jde jednak stále o pracovní dokument a hlavně se týkal programu, který v úterý skončil.

2. Lidé si myslí, že hlasují o euru, nebo o Tsiprasovi, ne-li dokonce o otevření zavřených bank. Ani jedno z toho není pravda. Stejně jako Tsiprasem podporované odmítnutí TÉTO dohody neznamená konec jednání, ani ANO nic neřeší. Tato dohoda již k podpisu není a navíc lid nemůže donutit parlament, aby ji odhlasoval a plnil. Ale jednání o dohodě nové je vždy možné.

3. V hlavní roli jsou banky a ECB. Týden bez otevřených bank s omezením hotovosti drtí nebývale lidi a firmy. Pokud bude tento stav trvat déle, dojde ke kolapsu části ekonomiky. Klíč k provozu bank drží Evropská centrální banka, která doposud nahrazovala odplynulé vklady „záchrannými úvěry". ECB v tom bude pokračovat zřejmě jen, pokud Tsipras a spol. dojedná úvěry pro svou vládu (čímž zvýší bonitu zástav za úvěry ECB). Naopak, pokud ECB s úvěry skončí, banky budou směřovat do komplikované „rezoluce" (formy likvidace), při níž vkladatelé přijdou o část peněz. Nepomůže ani pojištění vkladů, to nepochybně nemá dostatek zdrojů a nikdo mu nutné peníze nepůjčí.