Oslavy Vánoc se sice po staletí stále mění, ale stále vyrůstají z našich nejstarších evropských, židovských a křesťanských tradic a jsou svátkem téměř všech - přestože se udržuje představa, že jsou hlavně křesťanským svátkem, staly se hlavním občanským svátkem všech Evropanů i mimoevropských národů, které přejaly evropskou civilizaci. Staly se svátkem míru, vzájemnosti, dětí a rodiny nejen pro křesťany, ale také pro ateisty a lidí mnoha dalších vyznání.
Viktor Frankl, světový psycholog, který přežil Osvětim napsal „Štěstí je to, čeho je člověk ušetřen“. Já jsem jeho citát nedávno parafrázoval na větu: „Štěstí může být i to, co se nestalo“. Vánoce jsou toho příkladem. Je totiž naším štěstím, že to, co se děje v celé Evropě dnes, se nestalo v minulosti, že Evropa po celé své dějiny nebyla multikulturalistický bezpohlavní slepenec bez hodnot a tradic.
V Německu ústavní soud rozhodl, že existuje třetí pohlaví a jedna slavná herečka se prý rozhodla, že své děti bude vychovávat nikoliv jako chlapce a dívku, ale jako „ono“, tedy nějaké třetí pohlaví, aby měly svobodu se v dospělosti rozhodnout, zda budou muž či žena.
Já na to říkám - kdyby po tisíce let evropské ženy nebyly ženy, tak tu dnes nejsme. Každý člověk na této planetě potřebuje ke svému zrození maminku. Kdyby evropští muži nebyli muži, ale nějaké „ono“, tak dnes také nejsme. A nejen kvůli zázraku zplození, ale také díky tisíciletému vytrvalému boji našich předků s hordami muslimských nájezdníků.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV