Vážené dámy a pánové, začnu relativně dobrou zprávou. Předkladatel zákona v důvodové zprávě několikrát konstatuje, že kárná řízení soudců jsou dnes nedostatečná a nefunkční. To, že si vláda uvědomuje, že kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory jsou nedostatečná, je posun. Stejně jako to, že jsme se dostali z bodu, kdy nás tady všichni přesvědčovali, že justice funguje skvěle, respektive, že její jediný problém je rychlost řízení. Ta horší zpráva je, že ten posun v navrhovaném zákoně je opravdu milimetrový. Jen opravdu praxí nepolíbený laik anebo vychytralý soudce alibista může posuzovat justici jen podle toho, jak časově zvládá soudní proces. Problém justice je fakt, že práva a spravedlnost jsou v České republice nevymahatelné. Někteří soudci a státní zástupci, nemluvě o exekutorech, kontinuálně celá desetiletí zcela flagrantně porušují zákony a manipulují procesy bez toho, že by je někdo volal k odpovědnosti. Ano, když soudce chytnou s úplatkem anebo při krádeži nebo v opilosti havaruje a ujede od nehody, pak se nějakého kárného řízení dočkáme. Pokud soudce manipuluje se spisy, pokud soudce nerespektuje právo na spravedlivý proces a vynechává úmyslně důkazy, které svědčí o opaku toho, co on chce vidět, pak neexistuje reálná šance takového soudce volat k odpovědnosti. Soudci a státní zástupci, kteří poslali lidi do vězení za trestné činy, které se nikdy nestaly, které nebyly trestnými činy, Ministerstvo spravedlnosti, případně jejich kolegové omlouvají, že se jedná o jejich právní názor. Můj názor zdravého rozumu je ten, že státní zástupce má v prvé řadě poznat, co je a co není trestný čin. Tečka. Pokud po letech Nejvyšší soud zjistí, že to, co státní zástupce žaloval a co jeho kámoš soudce odsoudil, nikdy trestným činem nebylo, pak tu musí někdo nést odpovědnost za škody způsobené tím, že konkrétní lidé v systému si zákony svévolně vykládali po svém nebo prostě nerespektovali.

Ve výtkách bych mohl pokračovat do nekonečna, protože větší a nebezpečnější chlév a neodpovědnost než v justici tu nemáme. A říkám to s obavami, že se mi někteří soudci budou zase mstít. Ano, třicet let po sametové revoluci mám strach ze soudců, kteří nerozhodují podle práva, ale podle toho, koho mají rádi a koho ne. Až tam jsme to v současnosti dopracovali. A stejnou obavu se mnou sdílí mnoho dalších českých občanů, kteří také soudcům po vlastních zkušenostech nevěří. To není demokracie, to je zvůle. A mnozí politici z jiných stran tento systém tvrdošíjně hájí. Demokracii neohrožují názory občanů, které justice dnes stíhá. Demokracii neohrožují politická hnutí a strany, které působí v souladu se zákonem, ať už mají názor jakýkoliv. Demokracii ohrožují ti, kteří vzali fakticky moc do svých rukou a zákony si vykládají a judikují zcela podle sebe a systém není schopen tyto v podstatě gangstery volat k jakékoliv odpovědnosti, protože oni jako jediní v celém systému České republiky kontrolují sami sebe. Je to jako by činnost mafie měl kontrolovat kárný senát složený ze zástupců jednotlivých mafiánských klanů. Každý z nás máme osobní odpovědnost a jakkoliv nesouhlasím s tím, že poslanci jsou neodvolatelní, tak přeci jen máme omezený mandát volbami, kdy alespoň nějak musíme vydat účet ze své práce a svůj mandát obhájit před občany. Stejně tak třeba Policii kontroluje Generální inspekce bezpečnostních sborů. Snad každý tady ví, proč vznikla. Vznikla, protože se v minulosti vršily pochybnosti, zda vnitřní policejní inspekce je dostatečně neutrální, aby mohla šetřit práci svých kolegů a kamarádů. Samozřejmě, že nebyla, a proto vznikl nezávislý orgán, který je nezávislý na Policii. Stejně tak je nezbytné, aby tu vznikl nezávislý orgán, který bude šetřit činnost justice. Pochopitelně je naprosto nezbytné omezit mandáty soudců na omezení počtu několika let, kdy pak každý bude muset obhájit svou práci a požádat znovu o důvěru. Neodvolatelnost kohokoliv je naprosto scestná a naprosto nedemokratická. Neodvolatelnost je symbolem diktatury. Kdo to neví, měl by si nastudovat jak dějiny, tak i něco o demokracii a politologii.

Naopak demokracii utváří nikoliv jen volby, ale také odpovědnost odpovědných těm, kteří je platí, tedy občanům. Protože nositelem moci není politik ani soudce, ale vždy jen občan, který část své moci těmto svým zástupcům pouze propůjčuje. Tam, kde je občan o svou moc okraden a nesmí ji kontrolovat a žádat odpovědnost, tam nelze o demokracii mluvit.

Naše hnutí SPD připravuje několik návrhů ve výše uvedeném duchu, například povinnost státního zástupce, aby žaloval jen činy, které jsou prokazatelně trestné. Ano, i mně laikovi se zdá absurdní tohle vůbec vkládat do zákona, protože by to měla být samozřejmost. Ale v praxi je to úsloví prokazatelně trestné zcela zásadní, protože v některých případech státní zástupci pronásledují nevinné lidi, přestože soudy v několika instancích potvrdí, že se trestný čin nestal. Tím nejen narůstají škody obětem justičních zločinů, ale narůstají i škody státu, který je platí za tyhle státní zástupce, kteří opakovaně zneužívají svého postavení a protizákonně pronásledují nevinné lidi.