Vážené dámy a pánové, jako mnozí z vás mám názor, že ústava by se měla měnit co nejméně a když už, tak s rozmyslem. Samozřejmě souhlas, tedy pokud je ústava skutečně dobrá. Naše ústava je ovšem v mnoha ohledech nejasná, nedostačující nebo dokonce už ze současného hlediska špatná.

A v této souvislosti bych si vám tedy dovolil představit návrh ústavního zákona o přímé volbě starostů. Právě z toho důvodu by si ústava zasloužila velkou veřejnou diskusi o její komplexní proměně. V tomto ohledu už rok za hnutí Úsvit představujeme naše návrhy principiálních změn. Jednou z nich je právě změna volebního systému na celostátní i komunální úrovni. Změna ústavy je ovšem běh na velmi dlouhou trať, a proto změny, které považujeme za zásadní a které už dávno měly být přijaty, podáváme již dnes.

Právě jednou z takových principiálních změn je přímá volba a odvolatelnost starostů, primátorů, popřípadě hejtmanů. Návrh zákona, který tu je před vámi, při jeho předkládání jsem se setkal s několika připomínkami. Na úvod bych chtěl zdůraznit, že náš návrh zákona je schválen Parlamentním institutem a máme písemně potvrzeno, že je tedy technicky i legislativně zcela v pořádku. To chci zdůraznit pro případ, kdyby tu měl kdokoliv námitky vůči profesionalitě zpracování.

První námitka, se kterou jsem se setkal, je, že zde nejsou zásadní argumenty pro změnu volebního systému. Realita je ale úplně jiná, a to dokonce i realita našich okolních zemí. Česká republika je dokonce poslední, ano, slyšíte dobře, poslední zemí střední Evropy, která nemá zavedenou přímou volbu a odvolatelnost starostů či primátorů. Má ji Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko. Jestliže má celý okolní civilizovaný svět včetně zemí Asie či Jižní Ameriky přímou volbu a odvolatelnost, a to nejenom starostů, pak zřejmě národy těchto zemí ví, proč tomu tak je. Přímá volba starostů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Když tyto státy alespoň krátce explicitně vyjmenuji, tak přímá volba starostů je například v Itálii, Portugalsku, Řecku, na Kypru, ve Slovinsku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině, v Makedonii nebo i v Albánii. Přímá volba se aplikuje ale například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby, zdali tedy přímá či nepřímá, rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a v Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba starostů v obcích do 10 tis. obyvatel. V prvé řadě je tu zcela jasný princip, že volič ví, kdo bude na radnici vládnout a s jakým programem. A díky odvolatelnosti má možnost plnění slibů svých starostů vymáhat.