Proto ve čtvrtek odpískal svou možnou kandidaturu na prezidenta Francie. Hollande před čtyřmi a půl lety přicházel do úřadu prezidenta s velkými nadějemi. Se skvělým programem plným nosných a moderních myšlenek, které slibovaly modernizaci francouzského hospodářství i celé společnosti.

Zůstalo však jen u slibů a přání. Hollande, kromě seriálu drobných aférek, kterými zejména v první polovině svého volebního období zásoboval francouzský bulvár, projevoval také značnou nerozhodnost. Nedokázal vyřešit problematiku nezaměstnanosti a umožnit francouzskému hospodářství vyšší hospodářský růst.

Jeho nerozhodnost a do určité míry i neschopnost rychle reagovat na měnící se situaci ve Francii a lpění na starých ideologických dogmatech francouzských socialistů způsobily, že Hollande a socialistická vláda nedostatečně rozhodně, a hlavně málo účinně reagovali na teroristické útoky, ke kterým ve Francii s železnou pravidelností dochází.

Srovnáme-li vývoj ve Francii a Británii, tedy dvou zemích s přibližně stejnými teroristickými hrozbami, nelze se ubránit dojmu, že francouzské bezpečností a zpravodajské služby pracují proti terorismu méně účinně, nežli ty britské. V Británii prostě k velkým teroristickým tokům v posledních několika letech nedošlo. Spíše se jedná o útoky jednotlivců proti jednotlivcům. A těm již ani britské zpravodajské služby čelit nemohou.