Když velmi zjednoduším podstatu této koncepce, má být za zajištění bytů pro potřebné občany odpovědná obec. To je jistě dobrá myšlenka a vlastně to v praktické rovině ani jinak řešit nejde. Většina obcí se však v uplynulých pětadvaceti letech zbavila, když ne všech, tak alespoň zdrcující části komunálních bytů, které měla ve svém vlastnictví.
Na to, aby obce mohly dostát závazku zajistit bydlení pro potřebné občany, nemají v tuto chvíli ani potřebné byty, a až na výjimky ani ubytovny.
Vláda by, krom fantazírování o možnostech čerpání peněz na výstavbu nových komunálních (sociálních) bytů z fondů Evropské unie, měla také přijít s hotovými návrhy programů výstavby sociálních bytů. Ani finanční zdroje na jejich výstavbu přitom ještě nejsou ani zdaleka zajištěny. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o nich teprve začíná jednat v Bruselu. Hovoří se v této souvislosti o zhruba 9,4 miliardách korun, což představuje výstavbu asi 4 000 nových bytů.
Těchto 4 000 nových bytů znamená ve svém důsledku v průměru 300 bytů na kraj. I ten, kdo zná potřeby v této oblasti jen letmo, ví, že v průměru 300 bytů na kraj je sice lepší než nic, ale v zásadě se jedná o zcela nedostatečný počet bytů.
Je smutné, že za rok existence Sobotkovy vlády nepřišly MMR a MPSV s funkčními modely, nebo chcete-li programy, financování výstavby komunálních bytů, a to třeba s využitím velmi dobrých skandinávských či britských zkušeností. Například ve Velké Británii, kde Asociace pro bydlení staví nové komunální byty na bázi bankovních úvěrů, bylo za posledních deset let vystavěno půl milionu nových komunálních bytů. O něčem takovém si v ČR můžeme nechat jen zdát. Je ale potřeba skutečně začít připravovat funkční programy financování výstavby komunálního bydlení.
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Paroubek - profil
