Ohroženo touto politickou aliancí se musí cítit především vedení ČSSD, protože pokud se oba politici na něčem shodli, tak to nejspíš jde proti zájmům sociální demokracie. I když ne ve všem. Sociální demokracii by jistě nedělalo problémy podpořit M. Zemana při jeho druhé kandidatuře na prezidentství, zejména v situaci, kdy necelé dva roky před koncem volebního termínu je prezidentova pozice ve veřejném mínění velmi pevná a nerýsuje se ani žádný jeho reálný protikandidát.

Blouznění profesora Halíka a dalších o „Antizemanovi“ je v tuto chvíli skutečně jen blouzněním. Pokud budou vhodného kandidáta hledat mezi lidmi v „pražské kavárně“ anebo ve strukturách NATO, nemají v prezidentské volbě ani šanci na jiný, nežli je debakl.

M. Zeman přitom v poslední době generuje přitom některé chyby. Samozřejmě, že se jeho prestiže nutně dotýkají problémy jeho nejbližších spolupracovníků a uvidíme, zda ne nevýznamný pokles jeho přízně v posledním průzkumu veřejného mínění v průzkumu CVVM bude pokračovat také v dalším měsíci. Pokud ano, měl by Zeman nečekané problémy. A to by jistě povzbudilo zástupy těch, kteří mu nepřejí politický úspěch, anebo jej dokonce nenávidí. M. Zeman však vsadil na jistotu, a proto vsadil na politické spojenectví s předsedou hnutí ANO Babišem.