Soukupa jsem poznal v roce 2006 a tehdy tento výtečný muž pracoval velmi intenzivně pro budoucího místopředsedu vlády a ministra životního prostředí, předsedu Strany zelených Bursíka. Bursíkovi Zelení, jako v té době jediná Strana zelených v Evropě, šli po sněmovních volbách v roce 2006 do holportu se stranami české pravice. Umožnili vytvořit Topolánkovu vládu, byť mohli jít jiným směrem. Připomínám, že tehdy levice získala ve volbách do sněmovny sto mandátů, a když se Bursíkových šest zelených poslanců přidalo k pravici, tak jich měla také sto. Hovořit o „úspěších“ Topolánkovy vlády nemá velký smysl. Soukup prý vypomohl před volbami Bursíkovi překlenovacím mnohamilionovým úvěrem a díky tomu se Strana zelených dostala do Parlamentu. A Soukup dostal odměnu. Stal se náměstkem ministryně školství Kuchtové a zodpovídal při tom za čerpání evropských dotací na tomto ministerstvu v objemu cca 130 mld. Kč (!). O tom, jak toto čerpání bylo úspěšné, psal tehdejší tisk. Když byl v říjnu 2007 spolu s neschopnou ministryní školství vyhozen z ministerstva i náměstek Soukup, tehdejší premiér Topolánek argumentoval, že prý Soukup chtěl na ministerstvu vydělávat na dotacích z Evropské unie. No, nevím. Bílý novinový papír snese všechno. Později se ovšem Soukup, tak jako vždycky s každým, rozkmotřil i se šéfem Zelených Bursíkem. A pak pomohl vytvořit ve Straně zelených dvoučlennou frakci poslankyň, které později pomohly k pádu Topolánkově vládě. Tu Topolánkovu vládu jsem pochopitelně nelitoval ani tehdy, ani dnes.

V roce 2010 pomohl Soukup do sněmovny pro změnu Věcem veřejným, což byl podnik pražských kmotrů na záchranu politických pozic ODS. Soukup prodával šéfovi Věcí veřejných výhodně reklamní plochy a inzerci. Podobně „výhodně“ ovšem v té době prodával inzerci také ČSSD. A snažil se při tom tvářit altruisticky. A jak mne někdy v březnu 2010 (dva měsíce před volbami) řekl, že by si to rád v budoucnu odpracoval například tím, že by se rád, až budu po volbách v roce 2010 předsedou vlády v některých polostátních firmách „staral“ o jejich propagaci. Samozřejmě se mu nejednalo o nějaké trpaslíky s desetitisícovými rozpočty na reklamu, ale jednalo se o giganty typu Lesů ČR, Českých drah a České pošty. Podobný klientelistický zásah jsem zhruba dva měsíce před volbami odmítl a jak jsem Soukupovi suše sdělil, že pokud bych takový „kšeft“ udělal, byl bych úplně stejný jako Topolánek s Dalíkem. Sám před sebou bych si musel odplivnout. Zkrátka Jaromír Soukup by jeden ze svých pořadů měl věnovat sám sobě. Měl by přestat mást českou veřejnost (pro úplnost dodám, že s ohledem na nízkou sledovanost své TV, jen její velmi malou část) a měl by chviličku mluvit pravdu. Měl by říci zejména, kolik zkasíroval v průběhu let za své reklamní a marketingové služby v polostátních firmách včetně ČEZu a Lesů ČR.

A měl by také říci, v jakém finančním stavu je TV Barrandov a konglomerát na ní napojených firem. Zda je pravda, že finanční stav společnosti provozující TV Barrandov je vážný, čemuž nasvědčuje například i to, že to odradilo investovat do jeho společností i čínský CEFC. V pražských kavárnách se štěbetá, že důvodem nezájmu čínského CEFC o koupi Soukupova mediálního impéria, respektive jeho minoritního podílu, je neutěšený finanční stav tohoto koncernu.