Bohužel M. Zeman ke své vlastní škodě se vyjadřuje sice výběrově, ale prakticky ke všemu. Je to pelmel nejrůznějších vyjádření. Já bych mu doporučoval, čehož zřejmě schopen, aby změnil styl práce. Měl by se pokusit o to, věnovat svou pozornost především morálně- duchovnímu vedení země, tak jak to dělá například německý prezident J. Gauck. A koneckonců i třeba rakouský prezident H. Fischer, s nímž má M. Zeman velmi srdečné osobní vztahy. I těmto pozoruhodným osobnostem mezinárodní scény, jakými jsou Gauck a Fischer, se občas samozřejmě přihodí podobný lapsus, který se stal Zemanovi v případě údajného adoračního výroku F. Peroutky vůči A. Hitlerovi.

Myslím, že prezident by měl umět být také velkorysý, což pravda není zrovna Zemanova profilující vlastnost, a měl by nahlas připustit, že v období od října 1938 do okupace zbytku čs. státu v březnu 1939 Německem, podobné výroky mohli říkat i jiné, určitě zajímavé, osobnosti první republiky. Důvodem byla obrovská frustrace těchto lidí, přesvědčených demokratů, spojených s první republikou po pádu tohoto státu v důsledku bezprecedentní zrady západních spojenců.

Nasazovat dnešní morální měřítka na tehdejší dobu prostě nelze. Kdo je statečný teď, nemusel by být statečný tehdy. Pokud F. Peroutka, jak se zdá, onen adorační výrok na adresu A. Hitlera nepronesl, měl by se M. Zeman za nepřesnost veřejnosti omluvit, je to lidské.