Vedlejší silou potřebnou k odporu Asadova režimu se měli stát islamisté. Neoosmanský favorit, Muslimské bratrstvo bylo v bojích zcela zničeno a islamisté, zejména pak tzv. Islámský stát cvičený mj. tureckými instruktory a zásobeny zbraněmi ze Západu, ovládl nejen ekonomicky nejvýznamnější části Iráku, ale ovládl také významné části syrského území včetně ropných polí.

V posledních dnech oddíly Islámského státu přepadly řadu křesťanských vesnic na severovýchodě Sýrie jejichž obyvatelstvo žije v oblasti po dlouhé generace a již od 3. či 4. století vyznává křesťanství v tzv. Církvi Východu.

Za vlády baasistů včetně B. al-Assada byli křesťané v Sýrii vždy nejen plně tolerováni, ale ani jejich víra nebyla naprosto překážkou při uplatnění ve veřejném životě, státním aparátu nebo vysokých funkcích v armádě. Asadův režim se vždy vyznačoval velkou tolerancí vůči všem církvím a vyznáním.
Je bohužel odpovědností politiků Západu, že udělali všechno proto, aby legitimní Asadovu vládu oslabili, což umožnilo nejprve průnik, pak existenci, ale také přetrvávání Islámského státu na významné části území Sýrie.