Obrátil se dopisem na nejvyšší představitele devíti členských, vlastně „původních“ (s výjimkou Francie a Velké Británie, které nemusí řešit) států, aby zvyšovali své zbrojní výdaje.
Argumentuje tím, že vlastně americký Kongres a američtí daňoví poplatníci by nemuseli dlouhodobě souhlasit s tím, aby Spojené státy poněkud jednostranně svými vojenskými výdaji fortifikovali Severoatlantickou alianci a její obranyschopnost. V dopise norské premiérce se objevuje, že Norsko jaksi není ochotno pracovat na zvyšování své obranyschopnosti i když má jako jediný členský stát NATO společnou hranici s Ruskem.
Je to vlastně trošku zmatená argumentace spojená s mírným vydíráním spojenců. To, že NATO nemá ve světě soupeře se souměřitelné zbrojním arzenálem, který by byl schopen vynakládat obdobné objemy financí na vojenské účely lze doložit na číslech. Tak například Čínská lidová republika vynakládá na vojenské výdaje cca 230 mld. dolarů ročně. Rusko méně než 70 mld. dolarů ročně.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Ukrajinci
Dobrý den, prosím o vysvětlení, jaký bude postoj ANO k uprchlíkům z Ukrajiny? Mám v tom dost guláš. Přišlo mi, že jste proto, aby se jim dávky odebrali nebo aspoň redukovali a víc se pomáhalo Čechům. Ale po posledním vyjádření Babiše, které odcituji nevím. On tvrdí, že „Je potřeba jim pomáhat, těm U...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
23:08 Piráti: Vláda selhala, občané mají právo na moderní služby
Od dnešního dne platí odklad účinnosti tzv. digitální ústavy, tedy zákona o právu na digitální služb…
