Ve víkendových parlamentních volbách švédští sociální demokraté pod vedením svého lídra Stefana Löfvena zvítězili a získali 31,2% hlasů (navýšili svůj podíl hlasů o 0,5%), resp. 112 mandátů ze 349 křesel ve švédském parlamentě. V minulých volbách před čtyřmi lety dosáhl jejich hlavní soupeř, umírnění konzervativci premiéra F. Reinfeldta, volebního výsledku 30,1%, tedy srovnatelného se sociální demokracií.
Tentokrát však za sociální demokracií nezaostala o pár desetin procenta, ale o 7%.
Ve švédském parlamentu ze zmíněného celkového počtu 349 poslaneckých mandátů jich „Levicový blok“ získal 158 a pravostředová „Občanská aliance“ disponuje 142 mandáty. Příští levicová vláda vytvořená sociálními demokraty, levicí (postkomunisty) a Zelenými tak nebude disponovat absolutní většinou v parlamentě. Bude však mít větší sílu nežli pravostředové strany.
Upřímně řečeno, hlavní švédská pravicová strana – umírnění konzervativci – vždy prosazovali rozumnou politiku sociálního smíru a nikdy nenarušovali základní instituce švédského sociálního státu.
Měl-li bych charakterizovat politický profil této strany stručně, tak bych řekl, že je politicky nalevo od německých klerikálních stran. A ty, jak známo, vcelku bez problémů spolupracují s německou sociální demokracií. Takový typ spolupráce ve švédské politické kultuře zatím možný není.
Skutečným vítězem voleb ovšem nebyli švédští soc. dem., ale nacionalistická a xenofobní strana Evropští demokraté. Ti získali 49 mandátů a z 5,7% hlasů v minulých volbách se dostali s 12,9% do pozice třetí nejsilnější strany v zemi. Velkorysá azylová politika švédské vlády se stala živnou půdou pro skokový nárůst této strany.
Schopnost politicky valorizovat svůj úspěch účastí ve vládě, ať již s pravicí, či levicí, však tato strana na 99% nemá.
Švédsku tak zbývá jen fungování menšinové koaliční vlády, která bude jednat ad hoc o podporu napříč politickým spektrem. Ve skandinávské politické kultuře je ale praxe fungujících menšinových vlád poměrně častá.
Neodpustím si ovšem jednu osobní poznámku. Svým volebním výsledkem švédská sociální demokracie zdaleka nepřekonala svůj poslední volební výsledek z doby, kdy stál v jejím čele v úvodu zmíněný G. Persson. Ten získal v roce 2006 podporu od 35 procent a v roce 2002 mu dalo hlas téměř 40 procent voličů.
Jiří Paroubek, expremiér a předseda strany LEV 21
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21
